Místo: Činěves
Termín: 20. - 22. dubna 2018
Autor: Věra a Vláďa V.
Jitka a Karel, Andra a Ivan, Milena a Karel Pražákovi, Dana Christianová, Vojta, Věra a Vláďa
První vyjíždějí Svobodovi, Pražákovi, Vodičkovi a Vojta. Trasa vede z Činěvsi do Městce Králové a na dvorek s pivní zastávkou. Cesta zpět přes Vinice, Záhornici a lesem kolem Jakubského rybníku – celkem příjemných 20 km.
Během výletu přijíždí na faru Dana s Androu a Ivanem. A tak po návratu hurá všichni do sokolovny na pivo. Sláva, tentokrát je zahrádka a méně kouře…
Pak už dorazí i Bydžovští se svým tandemem.
Večer se hraje, povídá a přeje oslavenci Karlovi.
Slunce, opět a zase slunce. To máme za to, že jsme minule vydrželi zimu, vítr a déšť. Přitom je datum téměř na den stejné.
Jitka navrhuje cestu do Žehuňské obory k Žehuňskému rybníku. Vyjíždíme opět přes Městec Králové dál směrem na Běrunice a Kněžičky. Brána do obory nás pustila dovnitř, a tak jsme mohli vidět běžící stáda zvěře a lovce trénující na její podzimní odstřel.
Hledáme občerstvení v Žiželicích, ale jídlo je jen na jídelníčku. Nakonec paní vedoucí odskočí vedle do krámu a přece jenom k jídlu něco je …
Pak projíždíme Hradčany!!! a naštěstí nás čeká Opočnice s příjemnou zahradou, příjemnou obsluhou, příjemným jídlem a navíc s příjemnými cenami.
Na činěvskou faru se vracíme s padesáti kilometrech v pedálech.
Večer se sedí, zpívá a slaví Andra s Vojtou …
Ráno je opět slunečné. Balíme a chystáme se na další výlet, který začíná optimisticky na silnici k přívozu, ale skončí na dramatických strmých březích.
Ale nepředbíhejme.
Paní správcová s námi domlouvá pobyt na Silvestra. Zdá se to být v tuto jarní neděli daleko, ale loňský rok nás vyškolil, a proto se teď hlásíme raději včas.
Auty se posuneme do Velkého Oseku, kde je necháváme zaparkovaná, a míříme k přívozu. Jedeme mezi množstvím běžců, kteří prostě rádi běhají na rušné silnici mezi auty a teď tedy i mezi koly.
U přívozu najíždíme na cyklostezku do Kolína. Chvílemi sice cyklo měníme za kozí stezku, ale nakonec šťastně dojedeme do Kolína.
Kolín má nádherné historické centrum. Asi bychom se sem měli ještě jednou vrátit. Zatím jsme stihli navštívit jen katedrálu sv. Bartoloměje. Naštěstí právě probíhal křest malé slečny, a tak jsme se dostali na chvíli i dovnitř.
Jídlem nás pohostí v restauraci ledního stadiónu. Je to rychlé, levné, tak není co hodnotit.
Vydáváme se po druhém břehu na zpáteční cestu. V mapě není sice příliš dobře značená, ale uvidíme. No, viděli jsme všelicos, ale najet na správnou stezku chvíli trvalo. Ale i ta se opět často měnila ve strmou a sklon směrem do Labe nás netěšil.
Do Velkého Oseku nás převezl přívoz a to už bylo jen kousek k autům a hromadnému loučení.
Dnes opět 50 km! Brzy zase na shledanou.
Věra a Vláďa
