Místo: Bohušovice n. O.
Termín: 7. - 9.dubna 2011
Autor: Andra
Sraz v 10.10 před školou
U školy se sjíždíme: Karel s Jitkou, Vojta, Bydžovští, Michal s Androu, Líba s Ondřejem (školáci) a Vláďa s Věrou, Karel s Milenou (dojížďáci).
Další rozdělení je na zdraváky a chcípáky (lazary), lazary, kteří jezdili na kole a na lazary lenochy a „další“.
Sobotní trasa vede kolem Labe dědinami se sympatickými názvy Hrobce, Židovice, Černěves, Vědomice, Chodouny, Nučnice.
Cestou tam si domluvíme přívoz zpátky, stavíme se ve 2 hospodách v Roudnici a v v již jmenovaných Nučnicích. V Lounkách si prohlédneme věž se zvonicí, Honza zkouší zvonit a v kostele Karel zahraje na varhany.V hospodě v Roudnici se k nám přidruží autosekce Ráchel s Míšou a Kristýnou a druhá Potvora jedna rezavá s tím ….a potvůrkou jednou rezavou původně Adélkou, ale slyšíci na jméno Eliška. Autosekce pokračují s námi i do druhé hospody do motorestu v Nučnicích. Počasí je veskrze jarní a my se snažíme vyhýbat se silnicím, na kterých duje silný vítr a ten nám mění mírumilovný kolařský terén na boj o hnutí se z místa. Největší síla větru nastává ovšem na lodi, kam se nám podaří dostat se dohromady i se všemi koly. Ještě, že nám v médiích stále připomínali výročí Titaniku. Vodní bouři s námi nakonec přežil i Vláďa, který nám přijel na kole naproti.
Po úspěšném návratu se všichni stáváme autosekcí a vyrážíme na mejdan do Litoměřic, abychom případné Vláďově kontrole mohli zdůvodnit, jak se o něj obětavě staráme. Přijíždí i Janáci, Zdeněk omlouvá svoji neúčast na výletech, že je kabeloman. Honza se na večírku ptá, proč se Litoměřičákům říká Pražáci a oni zmije nejsou přestěhovaní z Prahy. No v pohádkách ovšem tyhle Honzové zápecní nakonec všechny přelstili a ve všem zvítězili, tak se o něho vůbec nestrachujeme.
Zpátky do školy major jede za Honzou, aby lépe trefila. Tady všechno úplně nevyšlo, navigovala Jitka. Dost jsme chvíli nevěděli, zda jedeme do Bohušovic přes Ústí nebo přes Prahu, ale nakonec jsme přece jenom skončili na správném náměstí. Dozvídáme se, že na vině byl jeden kruhák.
Nedělní trasa
Ráno navlečeme o vrstvu více a jedeme přes klášter Doksany, jehož zdevastovanost chtěla zachránit jedna cyklistka ztrátou své helmy. Na polní cestě před klášterem se někteří z nás stali slavnými a zúčastnili se natáčení leteckých pohledů na cyklostezku, při kterých vedli své kolo (možná námět, pro ty, kteří plni obav z cyklopohybu s námi zatím nejezdí). V Doksanech si prohlédneme kostel a v zahradě si dáme Dobré ráno a směřujeme do Budyně nad Ohří, kde se máme zastavit v hospodě. Hospoda odmítnuta a my pokračujeme dále kolem vodní tvrze. Protože Milena tvrdí, že Karlova (toho jejího) lesní cesta je 14 km místo 7 km po silnici, odděluje se slabší silniční sekce, jež zase musí zápolit s větrem, aby se v Libochovicích dozvěděla, že rozdíl obou cest byly pouhé 2 km. V lese samozřejmě nebylo po větru ani památky. Na Karla Svobodu ovšem v Libochovicích v hospodě dlouho čekáme neb píchnul a sprejem ještě vylepšil přilepení své duše k plášti. Dříve k obědu dojíždí autosekce Vláďa s Kristýnou. A ti odpoledne vyrazí pěšmo na námi odmítnutý zřícený hrad Házmburk. Cestou zpátky my koloví kopírujeme cestu tam, abychom se vyhnuli otevřené silniční krajině. Za hospodou hned píchne Michal, ale tady se pozná, že vyměňuje automechanik, ale i nová duše je prostě nová duše.
V neděli se koná mejdan ve sborovně a někdo posunuje hodiny, aby si užil pomlázku před půlnocí. I když letošní přestupný rok je obrácený a holky mají mlátit chlapy, buď jsme ušlápnuté a nebo chceme my být ty mladé a krásné a tak pomlázky si tradičně upletli a užili naši chlapci. Letošní cena vajec je ale donutila utvořit si dvojice. Vejce se pak přesekávala nožem a někteří zase uměli uzmout slabším povahám větší půlku. Konec vše napraví, od básníka jsme dostali všichni výslužkou knihu dětských veršů podplacenou projektem unijním.
Pondělí
Ráno nás zůstává už jenom osm statečných. S plánem dne zvítězíme my lazaři a po klidném ránu se rozjedeme domů. V Bohušovicích se nám líbilo (škola není na kopci, z tělocvičny do sborovny kousek, Karel uklizen v 1.A), cyklotratě v rovině a my si myslíme, že bychom se mohli někdy vrátit a všechno si užít v pohodovém počasí. Na příští rok, ale jeden majorův podvojín předešle markytánec, navelel původně letošní plán Jižních Čech neuskutečněný z důvodu zdravotnických reforem.