Josefův Důl - Jizerské hory
Termín: 17.– 21. srpna 2018
Autor: 136
V pátek 17.8. ve 13,00 hod. velitelského času se sešla část mužstva ve složení voj. Andra, voj. Ivan a voj. Borek pod velením mjr. Líby na autobusovém nádraží Černý most k přesunu na místo vojenského cvičení, kóta 654 m.n.m. - Josefův Důl. Voj. Borka doprovázela Marta, aby se jako obvykle přesvědčila, že opravdu odjel. Po logisticky náročném přesunu na nádraží v Josefově dole – kóta 576 m.n.m., došlo k prvnímu občerstvení v restauraci Čárda (mají tam dobré polotmavé svijanské pivo Fanda).
Večer byl pro vojsko velmi namáhavý, výcviku padlo za oběť několik lahví dobrého pití a i dobrého jídla, takže se vojsko dostalo na zasloužený odpočinek až v brzkých ranních hodinách.
V sobotu „ráno“, bohužel ovšem bez rozcvičky, vyrazilo vojsko na první den cvičení. Vyrazili jsme za velkého horka, ale bez voj. Eriky, která na chalupě buduje nový septik, aby jí h…a netekla na silnici.
Přes chaty Peklo (příchozí hosty neobsluhujeme) a Hájenku (příchozí hosty neobsluhujeme), jsme se pak dostali až na kótu 880 m.n.m., kde jsme pak již po n.n.n. trase překonali vodní tok, u něhož byl také zasloužený odpočinek..
Musím konstatovat, že vojsko snášelo velké horko statečně, jako praví vojáci a po cestě se osvěžovalo borůvkami.
Vojsko ovšem očekával ještě další obtížný přesun podle vodopádů Jedlové až na kótu 611 m.n.m. (osvěžovna U Elišky) a pak už následoval jen namáhavý přesun do kopce na základnu, kóta 654 m.n.m. Tam byl již septik zapuštěn do země, takže v neděli již mohla voj. Erika plnit svou občanskou povinnost. Večer byl stav mužstva doplněn příjezdem voj. Líby T. a voj. Honzy T. , čímž byla síla našeho vojska značně posílena.
Večer se značně protáhl, protože byla na místě vojenská hudba (voj. Honza T., voj. Vojta a voj. Vláďa). Rovněž zase bylo k dispozici mnoho lahví s lahodným mokem, o dobrém jídlu ani nemluvě. A tak se kulturní večer pro posádku protáhl zase až do časných ranních hodin (pro někoho do pozdních večerních).
V neděli „ráno“, ovšem zase bez rozcvičky, se měl připojovat septik, takže bylo nutno ranní hygienu dokončit nejpozději do 9 hodin, což byl pro některé vojíny velký problém.
Když pak ale přišel voj. Eriky kamarád Jindra, který měl septik zapojit a zjistil, že fitinky nepasují a tak se připojení odsunulo na příští týden a voj. Erika tak mohla jít na pochod s celým vojskem. Šlo se bez plné polní na kótu 858 m.n.m., (pro ty, kteří nebyli na vojně a neumějí číst mapy, je to Královka). Na Královce doplnil stav vojska voj. Vojta, který se po značných logistických problémech přece jen z Prahy na Královku včas dostavil. Vojsko tedy bylo konečně v plném bojeschopném počtu.
Při zpětném přesunu na základnu, kóta 654 m.n.m. se od vojska s povolením velení odloučil voj. Borek, který šel hledat ztracenou gumovou krytku od trekové hole, kterou ale stejně nenašel.
Večer se z voj. cvičení rozloučili voj. Věra, voj. Líba T. a voj. Honza T., kterým bylo dovoleno opustit posádku.
Večer se opět protáhl do pozdních večerních hodin, tentokráte ale již bez hudby, zato ale s hlubokými filosofickými úvahami. Tématem byly nesmírně „důležité“ problémy, např. otázky genderu, LBGT, rovnosti pohlaví, Mee Too a dalších podobných hovadin a blbostí. Všichni vojíni i major měli v těchto problémech celkem jasno.
V neděli ráno, zase již ve zbylém ale plném počtu, se šlo do Jiřetína pod Jedlovou. Po cestě, stejně jako v minulých dnech, se o naše občerstvení vzorně starali voj. Vláďa a voj. Věra (ta jen v sobotu), a zásobovali nás vegetariánskou stravou. To si ale vojsko vynahradilo v restauraci v Jiřetíně, kde si vojáci dali velký již nevegetariánský řízek.
Na zpáteční cestě se většina vojska, unavená sezením v restauraci a pitím piva, přesunula vlakem na kótu 576 m.n.m., jen voj. Vojta a voj. Borek si cestu ztížili pěším přesunem po kolejích, kde je naštěstí nepřejel žádný vlak.
Posléze se vojsko opět sešlo na základně, na kótě 654 m.n.n.m., ale opustil nás voj. Vláďa. Večer zase uplynul velmi příjemně, hlavně díky skutečnosti, že vojsko plundrovalo voj. Erice s jejím dovolením staré lahve vína a velitel, mjr. Líba uvařila dobrou čočku s uzeným. Ale protože bylo vojsko již po celém namáhavém cvičení vyčerpáno, šlo se brzo spát.
V úterý ráno, zase ale bez rozcvičky, nastal všeobecný úklid a balení. Mjr. Líba, voj. Andra a voj. Borek použili k přesunu do Prahy vozidlo voj. Eriky, voj. Vojta a voj. Ivan použili k přesunu vlakovou dopravu.
Na vojenském cvičení byla opět vidět velká fyzická zdatnost našeho vojska, které překonalo i ty nejobtížnější překážky (myslím množství vypitých lahví), kterých se vůbec nezaleklo. Povýšen ani degradován nebyl nikdo, cvičení proběhlo v naprostém pořádku.
Na závěr musím poděkovat voj. Erice za poskytnutí základny a pochválit mjr. Líbu za vzorné velení.