Majdalena
Termín: 9. – 11. června 2007
Autor: Andra
Účelem je převoz lodi ke Karlovi a Jitce, aby i vodáci mohli navštívit kolový víkend ve Veselí.
Tento kapitánův dlouho rodící se plán využili jenom 3 lodě: kromě zmíněných manželů Svobodových, kapitán s Vláďou Brunclíkem, Ivan a já.
Páteční víkend trávíme na pivu v kempu. Tady letí country hudba doplněná loutkami hudebníků. Role rozděleny, někdo hraje, někdo předvádí.
Protože je málo vody, původní plán sjet Starou řeku a v půlce trasy stanovat večer měníme. Změnu plánu uvítají zejména ti, kteří mají dobře zabalený stan na Jižním Městě.
V sobotu se jede Stará řeka ze Suchdola přes rozvodí do Staré hlíny. Jitka nasedne na kola s Ditou a tak nás zůstává pět. Na přenos lodí se mnou Lazarem jenom čtyři. Komáři na Staré řece sice trochu vyhynuli, ale vody je málo. Kromě objíždění, podjíždění padlých stromů, drhneme o dno. Kupodivu nejvíce Ivanova Vydra, nikoliv těžká klasická loď kapitánova. Možná by měl šéf jmenované lodi zapřemýšlet o změně váhy (že by lodě?).
Dojíždíme až v půl sedmé (původní odhad byl do 4). Ve Staré hlíně už na nás čeká Jitka s autem. Vracíme se do Majdaleny.
Večer trávíme zase v kempu. Pěvecké party se tady trochu prostřídali. Před námi leží Karlova peněženka a tak nelze než si vzpomenout na Karlův oblíbený vtip. Karel hledá peněženku zdařile, ale zdá se, že Jitka se z toho živá nedostane. Abychom ji zachránili, po čase předmět doličný slušně vracíme. Karel je tak nadšen, že ji popadne a okamžitě mizí zapomenuvši, že nemá klíče od chalupy.
Ještě další ráno se tváří zavile. Usmíří ho až můj nedělní nástup do lodě. Jedeme Zlatou stoku. Tam je také málo vody, takže se mi zdá, že není třeba se do lodi krčit a nastupuji si v klidu vestoje. Jak šlápnu na dno lodě, Vydra se promění v trampolinu. Naprosto celá i s kloboukem zmizím pod hladinou, což při stavu vody 20 cm je neuvěřitelný výkon. Jedná místní žába z hrůzy z takového neznámého tělesa na dně v šoku raději skočila kapitánovi do lodě. Místní bahno peru dosud a s názvem Zlaté stoky nemá jeho barva nic společného.
Stoku jedeme 2 hodiny až do Třeboně, kde končíme. Místní porost je převážně leknínový.
Odpoledne zdoláme borůvky z kolových výletů v koláči i s obědem. Komárů je snesitelně, tak sedíme venku. Počasí nám vyšlo nádherně.
Dodatek: kapitán potřebuje odjet z Veselí do Prahy a vrátit se z Prahy rovnou na Vltavu. Loď je utábořená v Majdaleně. Letošní malou vodu lze též nazvat: „Jak někdo plánoval až přeplánoval…..“