Veselí nad Lužnicí
Termín: 24. - 26. června 2011
Autor: Andra (kolová sekce), Zdena B. (pěší sekce)
Do Veselí přijeli Karel s Jitkou, Michal s Kristýnou, Hanka Píchová, Kamil, Přemek s Kájou, Mirek Tyl, Zdena Bauerová, Jana Neužilová, Andra a samozřejmě domácí Bydžovští v počtu 4 s Monikou Maškovou.
V pátek večer se tradičně u ohně pije sud a oslaví se Honzovy narozeniny. Kája nechce být prďolou, ale konec konců nikoho mladšího si sebou nepřivezl, tak nerad běhá chvíli s půllitry. Asi měl dávat větší pozor, když mu čítávali pohádku o převozníkovi.
V sobotu ráno dorazí Honza T. s Líbou a může se jet na výlet. Avizovaných je 60 km, I když Mirkovi Honza odhad zkrátil na 50. Kája už se poučil a svižně vyráží k babičce, aby se o ni mohl s radostí starat. My si to představujeme spíše pohádkově obráceně. V každém případě se už k prďolování nevrátí ani babičku zástupně neposílá.
Zdena vyráží s Janou na busopěšo výlet.
Pěší sekce ve složení JN a ZB vyrazila do Sezimova Ústí podívat se na Benešovu vilu. U nádraží jsme šly kolem ohrady s koňmi a 3 krásnými hříbaty. Ačkoli na to praskla Janina houska, hříbata s námi nechtěla nic mít. Tak jsme krmily ty velké kobylky, měly nádherně měkkou hubu.
Benešova vila stála za vidění, po posledních náročných úpravách v letech 2006 - 2009 je zpět velká část původního zařízení a přestože dnes slouží jako reprezentační prostor předsedy vlády, je veřejnosti přístupná. Prošly jsme s průvodkyní i kousek přilehlého parku a na závěr viděli i Benešovu hrobku.
Potom jsme jely autobusem do Tábora a tam měly pár hodin na prohlídku. Navštívily jsme děkanský kostel na náměstí, který měl střechu a věž opravenou z prostředků Norských fondů, prošly uličkami (ve starožitnostech měli dvoje hodiny typu, jako je nový přírůstek u Bydžovských) a byly na obědě a na kávě.
Bylo to prima, musím říci, že Jana je ideální vůdce pěší sekce.
Trasa cyklo vede na Kozí Hrádek proslaveným kázáními Jana Husa pod širou oblohou. Cestou se stavíme v hospodě, kde měli problém s jídlem. Bylo nás moc nebo jsme chtěli moc, ale Přemek avizoval dopředu, že hospoda je nesvéprávná. My rychlí si svižně dáváme alespoň utopence, ostatní posléze pochopí, že tady ani jinde už cestou nic nedostanou, takže s utopenci se roztrhl nakonec pytel. Ale Přemek k našemu překvapení teplé jídlo dostal a tím osvědčil se v roli domorodce znalého místních poměrů. Sedáme zase na kola a posléze se stavujeme u soukromého zámku Brandlín, kde je zejména instalována výstava starých hodin. Karel největší znalec oboru ovšem na zámek nešel a úžasnou sbírku neviděl.
Na Kozím Hrádku po 45 km ve 4 hodiny odpoledne se dorážíme klobásou.Tady v místním stánku problém s hosty neměli. Po znovunabytí sil si prohlédneme jistý vlastenecký šutr a samotný hrádek z výšky.
Cesta zpátky je 25 km, kterou jedeme jednokusově. Honza nedovolí zastavit na pivo, protože je potřeba dopít pivo na zahradě. Posledních 8 km ze Soběslavi je po hlavní, ale jedeme raději přímo, protože cesty vedlejší jsou delší. Zvládli jsme celkem cca kilometrů 75, Kristýna nás nepochválila a Mirek dodal, že kdyby věděl že cesta bude delší než 50, zůstal by doma. Ale počasí nás potěšilo, oproti avízované předpovědi srážek bylo krásně.
Večer sedíme u krbu a ochutnáváme vína z Honzova sklepa. Ochutnávku řídí Monika, která pracovala jako sommeliérka. Co sklenička, to další láhev. Na pivo samozřejmě vůbec nedošlo.
V neděli postupně odcházíme do kostela na mši a na svátek Božího těla. Mše byla trochu delší a tak krojování mladí čekajíce před kostelem na kněze, trochu se slavnostním náčiním dováděli, lecos svatého i upadlo. Holčičky měli kvítků spoustu a po cestě je rozhazovaly. My opouštíme průvod na náměstí. Mezitím přestalo pršet a počasí se vyjasní. Začne nás trochu mrzet, že jsme přece jenom nevyrazili na výlet, ale teď už je poledne a není moc času. Nafasujeme tradičně pivo Granát do plastových lahví a vydáme se ku Praze, Prachaticím. Majdaleně a Táboru. Mlaďoši Honza ml. s Monikou, kteří strávili víkend ozdravujícím spánkem, odjeli o něco dříve. Zdá se, že u pohádky o Šípkové Růžence dávali ti dva pozor až přespříliš.