Tajný výlet 2002

Byla pěkná zima a psa by nevyhnal, tak to byl ten správný čas, abychom vyrazili na výlet.(V práci na mně taky koukali útrpně, kam se ženu). Největší skupina odjížděla v 17:00. Já (spolu s dalšími čtyřmi) o hodinu později. Posléze se ukázalo, že jedeme do Kutné Hory. První večer byl na předměstí - v Sedleci, v příjemné hospodě, která byla dokonce památkově chráněná a majitelka nám povídala o její historii s takovým nasazením, že nebyla k zastavení. Bylo několik oslavenců - Dita, Mirek T. a organizátor Pavel. Ten divoce tančil s dvěma mladýma holkama - Jitkou a Erikou - Erika dokonce při tanci létala vzduchem. Když nás majitelka zahnala spát (spali jsme v 1.patře v pokojích s postelemi, někteří na zemi), kluci pokračovali v hraní dál.

Druhý den jsme navštívili Kostnici, ve které byly kosti a lebky ze 40 000 lidí! Kosti byly uloženy ve čtyřech výklencích a rovněž tvořily výzdobu kaple včetně lustru. Připadalo mi to dost hrozné, ale je to rarita. Pak jsme procházkou došli na oběd, a po obědě jsme si šli prohlédnout Chrám sv. Barbory, kde nám výklad přečetl Zdeněk B., a dál Vlašský dvůr. Protože té kultury na nás bylo dost, opět jsme zašli do hospody, která měla krásný interiér, ale spící servírku; ta nám důrazně vysvětlila, že má jen dvě ruce, takže obsluha postupovala velmi pomalým tempem.

Potom jsme si šli připravit spaní (měli jsme v malém domečku k dispozici dvě místnosti a matrace), tak jsme si každý nachystal svoje místečko, a zase jsme šli do hospody U Krupků. Šlo se dolů jako do sklepa, a my jsme měli svoje oddělené místo na konci hospody. Večer přišli oba Lebeďáci, a hráli jako čerti, ale naši kluci taky, tak to bylo moc prima. Přišel i Standa Šimek, ale moc na housle nehrál, spíš se o ně opíral. Kuřáci si dělali hezky a vesele pokuřovali, až zjistili, že už jim cigára ani nehoří, protože tam nebyl žádný vzduch.

Další den ráno jsme posnídali ze zásob a udělali plán. popojeli jsme vláčkem do Malešova, a odtud jsme šli na kopec Sion se zbytky (základy) hradu, kde jsme si udělali ohýnek, a zase se hrálo a zpívalo. Vláďa V. jako oslavenec dal flašku, ale ani se nenapil, protože s Věrou pospíchali domů. Větší část party pak šla rovnou na oběd, někteří ještě šli kousek na zámeček Roztěž, a pak přišli za námi. Po obědě jsme už jeli domů, až na dva mlaďochy - Vojtu a Ivana. kteří neměli dost a tak si výlet ještě prodloužili.

Na závěr je třeba říci, že výlet byl moc prima, opravdu pohoda a radost. tak Pavle - moc díky!

nahoru