999. slezina

Praha, hospoda postupně U Klasu, Na Palouku, U Kladiva, ale stále táž, 17. 10. 2012

 

Devítka číslem je deváté trasy,
odkazem na vzniku jejího časy,
pořadím, v němž trasa na TAKu vznikla
a – díky vám – doposud nezanikla!

Proto je devítka kultovním číslem,
emblémem, symbolem pro naši trasu –
nesmí se převrátit ve směru svislém –
zmenšením o tři by ztratila krásu!

Trojka-li šťastná je od svaté Trojice,
devítka násobkem je trojek dvojice.
Štěstí tak násobí, ne pouze sčítá –
i děcko hravě to vypočítá!

Prý sedmá vlna nejdále dospívá?
Často však devátá se přelije za ni,
když moře věčnou píseň svou zpívá,
která nám vzpomínkou z lastury zazní...

Bylo to, tuším, kdys na třetí Stezce,
kdy skupina mládenců a lepých děv
k zaběhlým partám přidat se nechce,
byť tehdy neměla svou hudbu, ni zpěv.

Po škole ale se Stezkou skončili;
na volnou „devítku“ však přišli druzí –
s kytarou Vaška pak Zdeněk posílí –
kormidlo trasy už dál řídí Múzy.

Co přišlo potom už většinou znáte –
lze se to dočíst v trasové kronice –
černé na bílém – všechno tam máte –
trasa a členové – dvě strany rovnice.

Každý z nás dostal pak trasové číslo
v pořadí tří Stezek, jež na něj vyšlo,
a Vašík začal bodovat docházky –
bod byl za slezinu, bod za den vycházky.

Jen díky tomu dnes své počty známe –
že dnešní slezina má devítek tré,
příští pak, jak snadno si spočítáme
tisící – budem mít na nich „bene“ a „pré“!!!

Kéž nám to vydrží, co máme rádi –
a dokud můžeme zpívat, hrát, snít,
ob týden vídat se s kamarády
a – jako za mlada – zas pospolu být!!!

nahoru