Brandýs nad Labem
Termín: 13. - 14. října 2012
Autoři: ZB, Andra
Účastníci: kromě hostitelů ZBau, Vojta, Michal, Kristýna, Ivan, Andra, Kosáci s pejskem a Ervínův kamarád Zbyněk s manželkou Evou.
Měli jsme moc kliku s počasím – mělo pršet, ale nakonec fronta přešla v noci, a přes den bylo krásně slunečno a teplo, a to je na procházku u Labe důležité.
Sešli jsme se u Ervínů po ránu, a po kafi a koláči šli na vlak a jeli do Kostelce nad Labem, kde na nás čekali Kosáci. Šli jsme do Křenku (hned na začátku vycházky bylo u Labe „dobré ráno“), a tam si dali oběd (Ervín nám dojednal obří řízek, který dokonce nebyl uveden na jídelním lístku). Ta hospoda byla dobrá, kuchař i obsluha, dokonce bylo jednu chvíli plno a parta cyklistů, kteří také měli zájem, se už nevešla. Pak jsme pokračovali dál, přes Borek a přes les, kde bylo další „dobré ráno“. A potom už bylo kousek do Staré Boleslavi a do hospody V pivovaře, kde jsme chvíli poseděli u piva nebo kafe na lavicích venku. Domů k Ervínům do Brandýsa jsme došli po staronovém mostě, jehož obnovení trvalo pár let kvůli nějakým archeologickým nálezům.
Večer bylo spousta jídla všeho druhu – polévky, pomazánky, maso, buřty v pivu, ovocný salát, štrúdl, koláč, víno, kořalka (naštěstí to nebyla „bílá hůl“) a povídalo se o všem možném jako vždycky. Nehrálo se, ale ani to nevadilo. Večer odjeli domů Kosáci, a později i Zbyněk s Evou.
V neděli byla na programu procházka po Brandýse, nově vydlážděné a vylepšené náměstí se sochou a fontánou, a potom zámek. Zámek je moc pěkný, třeba fresky na vnitřním nádvoří jsou mimořádné, ale už jsme tam kdysi byli na prohlídce, tak jsme prošli zámecké zahrady. Jedna zahrada byla nová, a taky byl vyčistěn hradní příkop. Je prima, když se město stará, hned vedle zámku je zchátralý a zarostlý pozemek s ruinou baráku, kde byla kdysi hospoda, a je smutné na to koukat. Obešli jsme zámek a z druhé strany směrem k Labi byla pěkná vyhlídka, a taky altánek a v něm zahradní nábytek. Tak jsme se tam usadili a koukali na část Brandýsa kolem Labe – a najednou se odněkud vynořila láhev bublinek! V takovém pěkném dni to bylo moc pěkné zakončení výletu. Pak jsme šli k Ervínům na oběd, a po siestě se pomalu rozjeli domů.
Je to pro nás – příznivce Polabských větrů - moc škoda, že Ervín s Janou už reálně uvažují o prodeji domu, myslela jsem, že ta situace nastane, až půjde Jana do důchodu. Sice se prodej může protáhnout i na delší dobu, ale fakt je, že je naše útočiště ohrožené. No, nedá se nic dělat, ale takových příjemných míst, kde jsme se pravidelně jednou za rok scházeli, není nikdy dost.
Sraz v sobotu u Ervínů do 9.30 málem prošvihneme díky objížďce náměstí. Michal vydal se kamsi do polabských luhů a hájů, ze kterých se musíme vrátit. Napodruhé už dojíždíme k Ervínům, kde čeká Zdena, Zbyněk s Evou, samozřejmě i Ervíni. Tuto skupinu posiluje naše posádka s již řečeným bludným šoférem, Kristýnou, Ivanem a mnou. Při odchodu na vlak do Kostelce nad Labem se vyskytne lehká komplikace – nelze nalézt Ivanovy boty. No jo, když je má Zbyňda na svých nohou! Řka, že jsme horší než její děti pracovní, žene nás Jana na nádraží a tady na nás čeká Vojta. Při koupi lístků se rozdělíme na kolektiv a některé individuální důchodce. Nejdražší lístek si koupil Ivan, s cenou o celých 5 Kč vyšší. Tomu chlapci se nějak v tomto kraji smůla lepí na paty. Při výstupu v Kostelci potkáme Kosáky, jež si sem dojeli vláčkem z Prahy. Původní plán zvládnout obě cesty pěšmo tam i zpět byl zrušen, když Zdena nahlásila svůj příjezd. Námět pro některé šplhavce. Takové slovenské hory na Petříně, Karle, když je v provozu lanovka... Hned po příchodu k Labi si posnídáme. Po první snídani je potřeba posnídat důkladněji, tentokrát volíme les. Po 5 kilometrech krásného počasí, něco mezi babím létem a létem skutečným, dorazíme do Křenku k avizované hospůdce. Jsme rádi, že naši meteorologové jsou někdy popletové a o předpovězeném celodenním dešti a slotě není ani památky. Hospoda v bývalé škole je vskutku velmi útulná, s příjemnou obsluhou, oblíbeným pivem Svijany a dobrou kuchyní s příznivými cenami. Po obědě pokračujeme přes Borek do Brandýsa. V místních polích se Ivan odmění pichem zeleniny za způsobené příkoří a hned se k němu přidá i Ervín chtěje ochutnat něco mrkve zemědělské. Za polem pokračujeme v cestě lesem, kde potkáváme spoustu houbařů s plnými košíky, my ale žádné houby nenalézáme. Před Brandýsem obdivujeme nový most a u Ervínů doma si uděláme kulinářský večer:
menu:
3 polévky – zelňačka, bramboračka a kapitánem oblíbená dýňovka
Zdeniny a Kristýniny pomazánky
3 druhy dezertů – štrůdl, jablkový a Kristýnin
též dezert masový
ovocný salát
předpůlnoční buřty v pivu
poznámka – předpůlnoční menu už Vojta nemohl
pití:
víno červené poprvé
víno červené podruhé
víno růžové
víno červené potřetí
a dále průběžné doplňování
kdekdo totiž ještě mohl
V neděli ráno po běžné snídani vyrazíme už bez Zbyňka s Evou a Kosáků na zámek přes téměř dokončené náměstí. Prohlédneme si nově otevřené zahrady s opravenou Rudolfínkou. V zahradách se potěšíme se zvířátky a na terase bývalé kavárny posnídáme naše poslední Dobré ráno. A protože jsme lenoši už podle Labe do Toušeně nemusíme, a když všechno u Ervínů slušně dojíme, Vojtu pošleme za Vojtou, aby si mohli vojtit dublovaně a my ostatní odjedeme do Prahy.