Polabské větry 2011

Účastnili se: Ervíni, Vodičkovi s Ronem, Vojta, Tonda, Andra, Ivan, Zdenka B., Zdeněk J., Ervínův kamarád Zbyněk s manželkou Evou, Rachel s Vláďou.

Sobota

U Ervínů jsme se sešli v sobotu ráno v 9 a dostali kafe. Pak jsme šli na nádraží, kde nás čekal zaběhnutý Tonda. Trochu jsme se na nádraží posilnili (objevila se flaška), abychom cestu do Lysé lépe zvládli. Tam na nás čekali Rachel s Vláďou a byli jsme komplet.

Bylo krásně slunce a modré nebe, líp jsme si nemohli vybrat. Šli jsme směrem na Starou Lysou a dál přes Čihadla na Bon Repos.

Bon Repos je zámeček v parku, který byl hodně poničený, ale pak ho koupil mladý Angličan a začal ho opravovat. V současnosti je opravena hlavní budova, ve které s rodinou bydlí, a také kaple. Na další budově se pracuje a na vnější omítce jsou vidět části fresek, ale bude to asi trvat dlouho, než bude všechno v pořádku.

Byli jsme se podívat do obydlené hlavní budovy – do salonu s krásnými lenoškami a křišťálovým lustrem, a v průběhu naší návštěvy kolem nás přešel zámecký pán v ponožkách a omlouval se nám, že ruší výklad, což bylo poněkud legrační.Pak jsme si dali v zahradním domku kafe a pokračovali dál.

Šli jsme pěkným lesíčkem kolem lomu do Sojovic, kde jsme byli na obědě. Tam se od nás oddělili Rachel s Vláďou, kteří šli domů, a my pokračovali do Otradovic, kde jsme se s Vláďou rozhodli čekat na vlak. Vlaky jezdily jako divé, div nás neodfoukly z lavičky a Ron se mohl uštěkat, ale v Otradovicích nestavěly, tak jsme museli čekat ¾ hodiny. Pak jsme kousek popojeli autobusem, ale vzápětí zase čekali na další autobus ¾ hodiny (zlatá doprava v Praze!). Když jsme přijeli k Ervínům, tam už si všichni dávali do nosu a užívali si idylku. Na výběr byly polévky, chlebíčky, víno, čaj, koláče, no krása. Vláďa měl s sebou kytaru, Vojta mandolinu a Zdeněk harmoniky, tak se hrálo i povídalo.

Neděle

V neděli už bylo zájemců o výlet méně, protože někteří už v noci nebo ráno odjeli a Jana vymyslela výlet na Kuchyňku u Brázdima. Šli Ervíni s Bertičkou, Tonda, Andra, Ivan, já a Vojta. Kuchyňka je malý kopeček v rovině, ze kterého je hezký výhled do okolí. Jsou tam stromy a velké kameny na takové plošince, tak jsme si tam poseděli a Jana dala flašku. Pak jsme se stavili v blízké hospodě, kde ale včas nedorazil kuchař, tak jsme měli jenom něco malého – klobásu nebo sýr a pivo, ale bylo tam fajn. A pak jsme pokračovali domů.

Bylo pořád moc krásně a lidi pouštěli draky, ale spíš si to užívali tátové než děti, dokonce děti někdy seděly v autě a tvářily se jako ať si taťulda vyhraje.

U Ervínů jsme dostali bezvadnou bramboračku, kterou vařil Zbyněk, a pak jsme šli na autobus. Ten v 17 hodin jezdí jen ve všední den, tak jsme odjeli tím v 17,30.

nahoru