Brandýs nad Labem
Termín: 25. - 26. října 2008
Autor: Andra
Přijíždí Slavíci, Vojta, Zdena Bauerová, Zdeněk Janák, Michal Zeman, Ivan, já. Pavel Žák přichází z Brandýsa z oslavy– opušťák už dostal v pátek zatímco Renata dojíždí s Pavlíkem z Újezda.
Odcházíme pod vedením hostitelů Jany a Ervína kolem rybníka Hrušovák školní alejí (každý strom si zasadil 1 prvňák a má na něm cedulku se jménem) a dále podél polí do Ctěnic. Tady nabereme Ráchel s Michalem Patrickem - tatínek prý doma pracuje – (vykládáme si to jako zválený gauč), prohlédneme si výstavu kočárů, expozici Habsburků mineme a po žluté 2,5 km pokračujeme přes les do Vinoře. Ve Vinoři zkoušíme nejprve Italskou restauraci, ale ta je už půl roku zavřená, tak se chytáme v další Mexické. S jídlem a pivem panuje spokojenost a tím jsme se do třetí Čínské už nedostali.
Po obědě se držíme stále žluté, jdeme kolem vinořských rybníků do Jenštejna Nejprve přenášíme kočárky s naším dorostem přes několik kmenů, abychom zjistili, že cesta není správná. Pak najdeme správnou a ptáme se, domorodců zda je průchodná ano ale….Cesta je nejprve schůdná, později se nám zúží, svažuje a je porostlá kořeny – hned víme, že už jsme u Ale. Z Ale se dostaneme na Jenštejn, kde si prohlédneme hradní věž, zbytek středověkého hradu. Alena se ukryje v toaletní místnosti, kde slyší kastelána: „poslední zavřít a sundat poklop –to přece dělám automaticky“, sundá poklop a zavře WC jako obyč. Nahoře ve věži si po vyhlídce akci zopakuje, to už s prozřením.
V Jenštejně ještě skočíme na chvíli do hospůdky, a protože zpátky lze se dostat jenom po silnici, volíme Bus.
Večer trávíme s výdobytky kuchyně a vináren, hovor se dostal od výběru Ervínovy Tv a oleje do auta až k tématům velkého thrilleru, proti kterému jsou písně pana rady líbivou poetikou. Opustila nás Ráchel zkontrolovat, jak to s prací doma vypadá a o půlnoci odjíždí Zdeněk – prý něco ráno má – to jeho prý bychom celkem rádi viděli…
Ráno je znovu prohlídka místního židovského hřbitova, jež je stejně starý jako pražský. Pro ty, co tady ještě nebyli.
Naladilo nás sobotní krásné počasí a tak chceme na další výlet do lázní Toušeň už bez Zdeny, která se chystá za jedním Van. Renata se s Pavlíkem, který prořve celé ráno, se raději vrací do Újezda, kde to nebude tolik slyšet.
Cestou po Brandýse Alena zachraňuje kozu, situace se jí ale vymkne z rukou a tak je potřeba nakonec zachránit Alenu od kozy. Kolem Labe leží celý den mlha, předělanou hospodu u hřiště opouštíme, protože se dozvídáme, že jsou tady jenom kvůli fotbalu a najdeme si lepší u lesa – také už jsme v ní byli – kde v krátké chvilce dostaneme všechno, co si přejeme. Zpátky se vracíme přes Kárané a Kersko. Alena chce ještě na nádvoří na zámek, ale pod jasným „Nejdu Drobečku,“ mění cíle a raději pospíchá za Irčou, která se opravdu stará o své staré rodiče a tradičně jim navaří.
Ostatní také bereme směr Praha, za námi se chystá další návštěva v čele s Theodorem. Napříště už se trasa bude opakovat, prý jsme všude byli ale já si domlouvám výlet do Přerova nad Labem. Sem jsem ještě z Brandýsa nešli a skanzen na Pavlových narozeninách nenavštívili, protože byl zavřený.
Z publikačních materiálů o zámku Ctěnice se dovídáme, že svatby nemusí být nutně v zámku, ale mohou se konat v zahradním altánu. Tím samozřejmě vůbec nic nechceme naznačit Žákům Puršlům a Krátkým Rybám.