Brandýs nad Labem
Termín: 13. – 14. října 2007
Autor: Andra
Sraz je v letos v půl desáté. Po deváté přijíždí skupina Michala Z. (Michal, Ivan a já), před půl desátou doráží skupina Vládi Vodičky (Vláďa, Věra a Rony). Ervíni posilují svojí pozici Bertičkou. Všechny 3 skupiny posilněné sladkým i slaným štrúdlem vyráží na zastávku městského autobusu, kterým projedeme Brandýs, mineme náměstí a přes Boleslav se dostaneme na nádraží v lesích. Odtud vláčkem do Lysé, kde nám má přijít naproti Vláďa B. Ten ovšem nestíhá, tak pod vedením kapitána vyrážíme do města. Cestou potkáme Vláďu s Michalem Patrickem (pochopíme důvod zdržení) a dorážíme nám některým již povědomého kanárkově žlutého domečku. Zde jsme pozváni na kávu, perník s jablky, obalované ořechy dovezené z US a příznivci AJ mohou plynně komunikovat s rodiči Ráchel. Ještě více posilněni jdeme do zámecké zahrady zámku v Lysé, kterou známe z 50 narozenin Pavla R. Tady se Ervín snaží najít sochy ke svému návodu vytištěném z internetu, což se daří jenom velmi částečně. My ostatní se snažíme najít východ nebo díru v zadním traktu, ale nejsme úspěšní vůbec. Abychom tam nebyli zbytečně, malému Míšovi najdeme modrou pastelku a funkční volejbalový míč a vracíme zpět odkud jsme přišli. Z Lysé jdeme po červené do Staré Lysé, kde se občerstvíme malým nebo velkým pivem, protože v hospodě nevaří. Na návsi posbíráme několik křemenáčů. V Sojovicích vaří, a protože je krásně, sedíme celou dobu venku na zahrádce. Dáváme si oběd a malý Michal obědvá s tím, s kým se mu právě chce. Protože porce jsou veliké zbyde i na Ronyho, který ovšem nechce nic přenechat Bertičce. S tím je potřeba něco udělat. Pokračujeme v cestě a na poli posbíráme několik čerstvých ledových salátů. Před Otradovicemi se trochu zdržím a než se rozhlédnu kluci Brunclíkovi jsou ve vlaku a z okna s námi vesele diskutuje strojvedoucí. Když někdo vypadá jako Michal Patrick, i vlak počká. Jdeme dále lesem bez kluků. Na zemi vidíme duši od kola. Vláďa Vodička se rozhodne, že duše není píchlá, ale že je nedbalého cyklisty, který umí ztratit i vlastní duši. Řekne, co potřebuje za rozměr, podívá se na číslo a je to ona! Cestou kolem chatové osady potkáme několik nadšených žen, které v lese zametají listí. To se zdá učitelce nelogické a tak se jich zeptá, zda to tato činnost není marná. Odpověď je nepřekvapující, prý ano. Ti z nás, kterým šero a přítmí nebrání ve výhledu najdou několik bedel: např. Ivan. Do Brandýsa dorážíme za tmy. Vodičkovi s námi posedí a potom se rozloučí my ostatní hovoříme do půlnoci a protože jsme už postarší, tak si nepamatujeme, co všechno jsme probrali.
Nejprve je prohlídka židovského hřbitova, slib z loňska..Hřbitov se podobá pražskému a je situován za hřbitovem obecním a vzadu je ještě spousta volného místa! Dále je naplánován krátký výlet na kopec Kuchyňka kolem rybníku Hrušovák. Za Hrušovákem u dalšího rybníka je výlov, ale ryby neprodávají, a tak si Ervín domluví, že cestou zpátky mu dají 1 kapra. Jdeme stále úplně rovnou krajinou po rozdělané silnici, o které se dovídáme, že bude cyklostezkou. Na cyklostezku cesta dost široká, zřejmě předpokládají rušný provoz. V rovině Kuchyňku dobýváme, my s Janou se držíme v pozadí, pro nás dobývání kuchyně není nic tak zvláštního, už jsme taky leckterou……. Podle Ervína má kopec jméno, protože si vojáci tady postavili kuchyň v době spletitých válek. Původně bylo kolem kopce moře, ale kostry žraloků, které nám slibovala Filipína, nenalézáme. Na druhou stranu je rozhled do Polabí a tak konečně máme pocit, že stojíme na kopci. Místo je krásným pažitištěm a my tady vypijeme jedno Dobré ráno. Zpátky se vracíme stejnou i jinou cestou, vyzvedáváme kapra, kterého Ervín uloží do sudu. Sud je bývalou plastovou popelnicí, a protože je v něm málo místa, chodí Ervín kapra obracet. Po dobré polévce, domácím štrůdlu a dopitých zásobách se vracíme zpět do velkoměsta. Počasí i v neděli vydrželo nádherné a tak se ptáme, co dělal třeba Vojta a Zdeněk Janák, že nestihli přijet. Zda taky zapomněli jako Borek nebo jeli taky do Afriky jako Zdena B. nebo se snad slézali se spolužačkami jako Alena S.?
Příští rok budou Polabské větry, deště nebo bezvětří zhruba ve stejnou dobu a tahle poznámka je začátkem velké celoroční propagační akce.