Lehom
Termín: 27. - 29. července 2007
Autor: Andra
V průběhu pátku a soboty dorazilo několik sekcí:
Irská: Jane s Alešem
Francouzská: Veronika s rodinou, známe ji z Kačáku, možná i z Bretaně
Devítková – nejpočetnější
Z nichž citujeme jenom některé podsekce:
Novomanželskou, protože také leccos dobrého dovezli
Rakouskou –Alena a Honza Slavíci se stavují cestou z Alp
Slovinská – Kosáci se zastavují cestou k Vidkovi
Julka s Evou, protože Eva přivezla kefíráky a tím chceme majorovi naznačit, že
není potřeba recept tlouci vojínovi Ondrovi do hlavy, aby byla zachována
kontinuita
Lehomští obyvatelé hned po devítkové nejpočetnější sekce
1 cowboy z přilehlého kopce s kytarou, česky řečeno koňák,
Šemíka nechal asi doma
Cyklistická 1 Kamil a 1 kolo
Zvláštní poděkování patří manželům Kosovým, kteří
přivezli prďoly Šimona s Ondřejem a waldorfské pedagogice pěstující vztah
k přírodním produktům i sportům jakým bezesporu běh s půllitry je.
Je potřeba prďolů vývoj zarazit nebo rychle pracovat na výchově adeptů dalších.
Protože, jak už bylo citováno, prďolové nejšikovnější jsou zpravidla prďolové
nejmladší.
V pátek odpoledne se sedí před chalupou na návsi,
pojídají se koláčky svatební a koláče plzeňské, slaví se svatba. Večer se
většina přesune do kulečníkárny, otužilci zůstávají venku. Pojídáme
masové rolády a slané domácí pečivo hostitelky. Prďolové nosí pivo, Pavel
rozlévá víno, hraje se a zpívá do ranních hodin. Lehomští nosí dárky: od
čarodějnice se svítícíma očima (zdrobnělina sousedky) po další kulečníkový stůl
(též zdrobnělina). O půlnoci dojde na Eriky kostičkovaný dort naložený v rumu a
slaný dort od místních. Spíme většinou ve stodole na plachtě, někteří u rybníka,
VIP salonek obývá Michal Patrick s rodiči a Janou. Do jejich přízně se vplížilo
ještě několik dalších bývalých traperů.
Jarda spí v kuchyni, za kterou je koupelna a tak tudy ráno všichni několikrát
projdou aniž se hostitel cítí vyrušen.
Ráno v sobotu v devět přijíždí Zdena Gillarová se strachem, že už jsme na výletě. Přináší sebou domácí slanou buchtu a její starost co s ní bude dělat, jsme do 5 minut vyřešili. A Jarda samozřejmě svému slovu dostál, na výlet se odchází v poledne.
Trasa A: Lehom – Lučany – Horní Lhota – Týnec (zámeček) –
Rozpáralka – Klenová (hrad, galerie, hospoda) – Javor – Lehom (10 km)
Trasa B : Lehom – Klenová – Lehom volí Jarda, Eva S. a Čiháci (2km)
Trasa C: Lehom – Lehom Standa spící, Jana háčkující (0km)
Cestou potkáváme 2 hospody, v jedné je svatba romská, v Klenové svatba bílá. Vejdeme se až k těm druhým (tady se ukazuje kdo je skutečnou menšinou a kdo většinou) a nakonec se nám podaří dostat polévku, některým i oběd. Odcházíme zpátky po skupinách a ta poslední neví kudy do Lehomi. Zdena neváhá se zeptat prvních pocestných. Ukazuje se, že dotázaní jsou Holanďané, kteří neváhají ani minutu, podívají se do auta na GPS a ukážou rukou doprava.
Po návratu sušíme chvíli klobásy, odneseme je dozadu k rybníku a rozděláme oheň. My co na nás zůstanou místa zády k rybníku, máme terénní sešup a stačí jenom se nesprávně pohnout a koupeme se. Standa nerovnost terénu vyřešil lehom (koneckonců podle něčeho se vesnice jmenovat musí).
Nastává oslava nejdůležitější a to hostitelů. Trasový dárek je pro Janu sedlo na kolo a obal proti dešti na batoh. Zdá se, že Jana nám v důchodu ještě leccos předvede. Jarda nedostává tágo skutečné, ale tágo náhradní z lesa. Protože koupi tak důležitého instrumentu nikomu nesvěřil, stalo se, že si dárek koupit zapomněl. Dary privátní se vystavují a posléze ukládají do proutěné truhly (dárek od Mirka Tyla), protože prší. Tím se stalo, že klobásy jsme nedopekli a zvrátit do rybníka jsme se nestačili.
Jsme zase v kulečníkárně a na programu je guláš, narozeniny houslistky, která dostává od místních chalánů růži do houslí, dále oslava Zdeňka a narozky Vládi B., další sud piva, zásoby dobrého nalévaného vína a dalších moků, které se tahají postupně ze žlabů. Autorem guláše a klobás je lehomský řezník odnaproti a tak Jarda stále zdůrazňuje prďolům, že je třeba nosit pivo taky k řezníkovi.Hudba a oslava se zase protáhnou do ranních hodin. Byla jenom malá přestávka, kdy se Zdeňkovi zdála hudba arytmická a prohlásil, že se s tím musí něco udělat. Tak se venku trochu prošel a všechno se zase srovnalo. Důležitá zpráva: Vojta neusnul nad mandolínou, trochu ho zastupuje Vláďa Vodička u basy.
Ráno v neděli jsou všichni vzbuzeni klaksonem (autorem je ten hodný hoch, co přinesl houslistce růži a v noci přivedl kozy – asi je v Lehomi i domácí chov muzikální). Kamarádi co pocházejí z venkova jsou okamžitě nastoupeni u rybníka a čekají, co se bude hasit. Někteří hluku odolávají a spí dál. Jedna z posledních vstává akademická paní radová, která je trochu pomuchlaná. A stěžuje si, že vnitřní trpaslíci ji otáčejí hlavičkou. „Otoč si ji na druhou stranu,“ radí Aleně kamarádka Zdena. Zase se ozve píseň: „Přišel jsem dneska k vám a za zády schovávám květ“ a ve dveřích nestojí mexická dívka, ale malý Míša Páťa, který ve volné ruce svírá láhev šampaňského. Láhev mu sluší velmi. A my víme, že je mu 1 rok.
Dopoledne dojídáme všechno i na guláš znovu došlo, dokončujeme oslavy, balíme a odjíždíme. Sovovi mizí úsměv z tváře, původně rozveselenou oslavami tentokráte bez omezení. Šoférem jeho vozu je totiž Filip, známý likvidátor automobilového průmyslu. „Dej si panáka“, radím. Tvář se mu rozjasní, s několika panáky prý jízdu určitě přežije.
Vsuvka první k jídelníčku. Vzpomínám si na
středeční otázku mého lékaře A dietu držíte, správná odpověď měla znít: Držíme,
všichni.
Vsuvka druhá: pivo nepřišlo nazmar, klobásy i guláš byly výborné.
Dodatek: Jarda se chce scházet v Lehomi i v
dalších letech zhruba ve stejnou dobu. Takže kdo jste přijet nestihli, máte
příští rok šanci. To ale dorazíme s výkřikem typu:
Čágo, bágo…mágo,
Ukaž tágo!
A druhým, aby nebyla tíseň:
Vojto báseň!