Mikuláš 2009

Tak jako každý rok tak ani tentokráte na nás svatý Mikuláš nezapomněl. Má hříchy nás všech (nejen dětí, vnuků a pravnuků, atd.) ale i nás dospělých napsány ve své zlaté knize hříchů, takže o každém našem hříchu všechno ví a zná a hříšníky patřičné trestá.

Sešlo se nás po roční pauze zase na Geoboudě na Božím daru díky Sovovi dost: Svoboďáci, Slavíci, Skřivánci s Filipem a Barborkou, v hojném počtu 8 lidí Kosáci (Lídy dcera Štěpánka s dětmi Olivií a Sebastianem a Pepův syn s manželkou a malým Lukášem), Janáci, Erika, Zdena Gillarová, Jedličkovi s nebojácným vnukem Kubou, Andrea s Davídkem a neteří Karolinou, Michal s kamarádem Karlem a jeho dcerou Andrejkou, Vláďa Brunclík s Markétou a s dětmi Katkou a Tomášem (nebojte se, ty nebyly jejich) a nakonec šéf s manželkou a andělskou Klárou. Takže nás tam bylo dost, dětí bylo celkem 11.

V pátek se mnoho z nás, jako řádní důchodci, dostavilo na Boží Dar již v časných odpoledních hodinách, ti z nás, kteří na nás musí vydělávat, přijeli až večer po práci (mají smůlu, na ně už peníze na důchody nebudou). Někteří z nás se pak ještě odebrali na večeři do Zeleného domu, kam pak jako obvykle přijel zájezd německých důchodců. Nebojácný Kuba si tam pak vydělal celé 2 Euro tím, že dorážel na jednu obstarožní účastnici zájezdu.

Večer jsme jako obvykle hráli a zpívali, někteří zdatní mladí jedinci až do časných ranních hodin. V sobotu se podařilo všechny probudit tak, že se okolo 10 hod již mohlo odejít na „nenáročný“ výlet na Klínovec a z Klínovce pak kamenitou prudkou cestou dolů do Jáchymova. O „nenáročnosti“ trasy mluví skutečnost, že někteří z nás zabloudili a Filípek si probodl pohoru s wibramem skrz naskrz větví, kterou se po delší době společnými silami a radami mnoha okolostojících podařilo vytáhnout.

Připravené hospody na naší trase byly v rámci soukromého podnikání nějak nečekaně zavřeny, takže jsme teprve až nad Jáchymovem našli otevřenou osvěžovnu, hotel Na vyhlídce. Nebyl nejlevnější a ani obsluha nepatřila k nejrychlejším ale nakonec jsme i autobus zpět na Boží dar stihli.

Po zaslouženém odpočinku jsme si večer všichni i zpívali koledy, abychom se připravili na příchod Mikuláše. Ale nejprve na nás vtrhli čerti, kteří dělali takový rambajs, že je musel po chvíli svatý Mikuláš s pomocí anděla umravnit a pak již došlo na lámání chleba. Svatý Mikuláš vytáhl pak svou zlatou knihu hříchů, vyvolával si jedno dítě po druhém a z knihy jim četl jejich hříchy. A bylo jich nepočítaně:

Ale děti měly i mnoho dobrých vlastností a tak čerti s nimi neměli moc práce. A kdo měl hříchů hodně, mohl se ještě vykoupit básničkou či písničkou. Většina toho využila, i malý Kuba, jen Filípek se podíval do pekla a teprve pak se zalekl a vykoupil se básničkou (skoro slušnou – nezapřel svého dědečka). Anděl pak rozdával dětem sladké odměny a pak došlo na hříchy dospělých. Ty už byly horší a tak mnoho z dospělců skončilo v pekle (Marek, Karel, Erika a já již nevím, kdo ještě). Bylo jich moc a z pekla se pak vraceli pořádně umounění.
Na závěr nám pak Honza přednesl námi všemi oblíbenou báseň o drceném důchodci a pak se již děti odebraly spát.

My dospěláci jsme pak dlouho do noci seděli, zpívali, hráli a povídali. Bylo to fajn.

V neděli ráno jsme se již začali pomalu rozjíždět domů, někteří ještě využili čas na procházku po Božím daru ale po obědě již byla chata prázdná.

Mikuláš 2009 byl pěkný, děti byly hodné, čerti byli děsní, anděl byl líbezný, pití i jídla bylo dost, chalupa byla po rekonstrukci, počasí nám vcelku vyšlo, tak co jsme si více mohli přát (hlavně díky Sovovi, který ale za námi bohužel nepřijel).

Již teď se těším na Mikuláše 2010.

Text 136, foto Marek.

nahoru