Mikuláš 2007

... alias jemné poezii se letos zadařilo

Dojíždíme večer v devět jako předposlední: kapitánská babička, Vojta, Ivan a já. Zábava už je v plném proudu.

Po nás se objevuje Honza Pelich ml. s kamarádem Davidem (kluci použili vlak a autobus) a shání se po mamince. Ta už je na cestě a doráží v 11 s Aničkou, Magdalenou a Nicolou, kamarádkou Růženky. Zpozdili se, neboť si myli hlavu, pekli štrúdl, vyzvedávali lyže v půjčovně a přemluvili hodného pána z půjčovny, aby jim sundal z auta držáky na kola.

V sobotu ráno shání Eva P. u chlapecké části osazenstva skořici, protože rychloštrůdl zůstal bez cukru a dalších ingrediencí.

Společné foto se nám protáhlo:
Čekáme na kapitána
Čekáme až dopijeme šampaňské
Čekáme až se Vojta, který se původně rozhodl běžky sabotovat, převlékne do běžkařského. Nejvíce se protáhlo čekání první a třetí, dvojka se zvládla rychle.

Výletních sekcí je několik:

Sáňkařská Michal Patrick s Theodorem a dozorem,
Sjezdová trasa A Klínovec, trasa B Boží dar,
Běžkařská,
Pěší vedená panem radou,
Ležící Marta.

Naše běžkařská skupina vyráží po ledovém sněhu do Hřebečné. Ervín má nové Fišery, do kopce kloužou, z kopce se plouží a tak je jeho tempo daleko pomalejší než mých starších běžek stejné značky. Čas od času se raději zachraňuje indiánským během s běžkami v ruce. Po několika marných pokusech nalézáme ve vesnici Hřebečné otevřenou hospodu, která zůstává ze silnice utajena. Nalézáme jí jenom díky přátelské informaci jiné party, jež nám ovšem hned vpálí, že jejich věkový průměr nevylepšíme. V hospodě nevaří a tak se posilňujeme v penzionu na Rýžovně zelnou polévkou nebo haluškami. Cestou zpátky jdeme pěšky po silnici, protože kolem Rýžovny není souvislá vrstva sněhu. Chtěli jsme si zavolat pro odvoz, ale Borek nedovolil, abychom požádali Martu, aby vyřídila Ráchel, že se smí projet v kapitánském autě. Ráchel svůj telefon na Mikuláše preventivně nezvedá, co kdyby jí chtěli něco od čertů. Když sníh zase začne být na pláních, někteří stateční nedbají tmy a vrhnou se znovu na běžky. Protože potok přeskočit neuměli, dost si cestu natáhli a později litovali, ale Geoboudu nakonec našli.

Večer oslavíme svátek Barčy a Jitky a narozeniny Ivana.

Čerti vtrhnou tradičně dříve než Mikuláš. Michalovi Patrikovi se nezalíbili a jelikož se nepodařilo andělovi ho uklidnit, musel být Jitkou odveden. Theodor ho nenechá ve štychu hned po té, co odnesli do pekla jeho dědečka.

Dědeček ale chytře vykoupí svůj největší hřích (mrtvého kapra z Polabských větrů, jehož uložil do popelnice s dešťovou vodou a jak vysvětlil inženýru zemědělství rybář, kapra je uložit třeba do vody s kyslíkem) básní, jichž se chce asi zalíbit ornitologům:

V poloplném popelníku
popelí se malý špaček
popelí se podle zvyku
vedle špačků cizích značek.

Nejvíc písniček zazpívala Mikulášovi tradičně Barča. Filip pochopil, že poesie není pro chlapy a zacvičil několik sestav bojového umění. Filipína si zazpívala jednu delší píseň zatímco Anička naladila optimistickou náladu básní Zemřela matka, do hrobu dána…Dostala za úkol napřesrok inovovat báseň se začátkem Zemřel otec a do hrobu dán siroty jásaly…, aby byly uspokojeny i zastánkyně ženského hnutí.

Malé děti si balíček vyřvali – v konkurenceschopné společnosti se asi neztratí. V pekle byl kdekdo, třeba i Marek, protože se do nebe doneslo, že trápí staré lidi přemírou pohybu (zřejmě bonzovala Zdena B.)

Jednoho inženýra si v pekle nechali,
protože chtěl Mikulášovi koukat do svaté knihy
a nejenom, že neměl připravenou písničku a básničku,
nechtěl předvést prostocvik
ani nebyl schopen ze sebe dostat vzorec ( a to napovídal i Mikuláš). I když básnička se nabízí sama:

Ivan, Ivan
To je teda pijan,
Pořád jenom žere
A to Karla pěkně …..

Nebo úplně jednoduše z jiného pytle

Cestou na Svatý Grál
Našel jsem malý integrál…

V soutěži Miss Mikuláš ovšem zvítězil jednomyslně pan rada s dílkem:

Na přechodu pro chodce
Drtí Tatra důchodce
Drtí, drtí
důchodce se vrtí.
Důchodce se nevrtí,
Protože je po smrti.

Aleně Slavici se po vyslechnutí básně v očích zablýsklo, jakoby jí vnukla jistý nápad (asi kam poslat spolubydlícího na procházku).

Večer pokračoval několika zpěvníky a spoustou kulinářských výrobků. Dospělí zpívali, děti hrály hry. Údajně i flašku, což ocenila učitelka slovy: „To je pro ně lepší, než koukat na televizi.“ Tady jenom chceme vzkázat Arče, že Michal Kocina se zařadil do sekce, kde byla zábava zajímavější.

V neděli ráno málo stateční balí domů a ti více vyráží na běžky nebo sjezdovky.

Nás běžkařů je 6 a proběhneme přilehlé louky. Trochu nám nasněžilo a tak se nám jede lépe než v sobotu. Tedy nám, Ervínovi nikoli a to leckdy mazal na rozdíl od nás ostatních. Jeden z účastníků-běžkařů cituje projetou cestu takto:
Směr Špičák. Obchvat vpravo – u lesa vpravo překročení silnice do Potůčků.
Boudička, můstek, kde bloudili v sobotu.

Do kopce na Hubertky k hranici a zpět. Pokus jít po hranici, návrat zpět na křižovatku.

Odsud 2 km do BD.
Po cestě částečně pěšky přes město.
Málo ujetých km, stejně mě bolí kolena.
(Mám v sobě 3 piva, snad je výklad srozumitelný).

Eva P. také chtěla vyrazit na Klínovec, ale auto nenastartovala a tak po výletě musí čertovský automechanik trošku zamakat.a ještě cestou si jednou stejnou činnost zopakovat. Je potřeba hodného pána z půjčovny příště poprosit, aby vyměnil baterii.

Dodatek:
Co Mikuláš neslyšel, protože hodní se nemusí vykoupit, ale přesto byli připraveni:

Autorská, optimistická

Penzista Borek na dvorku
Našel novou tříkolku
Je to Mikuláš moderní, mobilní
Ve srovnání s ním
Jsou ostatní svatí muži
Tak trochu
debilní.

Autorská pragmatická

Penzista Borek na kolotoči
Celý den se v točí
Večer si vystoupí
A cestou domů nakoupí.

Autorská intelektuálská

Penzista Borek chodí do školy
Poslouchá přednášky, píše úkoly
Spolužačky už nejsou ke koukání
A to je pro Vás
Kdo chcete studovat
Jasné varování!!!

Howgh Andra

nahoru