Majdalena 2017

Účastníci

Slavíčci, Zdeněk B., Zdenka B., Honza a Líba Taubelovi, Marek s Janou, Erika, Eva Skřivánková, Líba H. a Ondřej, Zdena G., Vodičkovi, Vojta, Ivan, v sobotu Bydžovských, na chvíli taky Přemek Kocián

Pátek

Odpoledne a vpodvečer jsme se sjeli na místě. Na zahradě byly větve na ohýnek a Jitka s Karlem koupili buřty, tak jsme si úvodem mohli dát buřtíka, což bylo prima. Pak byl obvyklý večerní program s muzikou a zpíváním. Zdeněk se rozhodl, že si dojde do hospody „na jedno“ a Honza T. a Marek šli s ním. Zdeněk má občas takovéhle hnutí mysli, když je s námi, že chce na chvíli jinam nebo víc lidí (nebo co), ale jinak je to hodnej člověk. Když se blížila 9. večerní a měly začít oslavy, tak se Líba T. pro jistotu vydala do hospody za klukama, aby je přivedla. Když nám to pak líčili, bylo to docela legrační. Místní v hospodě si mysleli, že ti 3 cizí chlapi jsou nějaká kontrola, tak jim hlásili, že chodí kouřit ven. A pak tam přijde nějaká ženská a tvrďáci kontroloři se zvednou jako jeden muž a jdou domů! Večer u Svobodů byl krásnej jako obvykle, oslavenkyně – Líba H., Eva Skřiv. a Alena dostaly dárky a tancovaly, zejména se snažil Ondřej. Prima muzika, zpívání, jídlo a pití. Taky ubytování se pořád zlepšuje, skoro všichni jsme spali na postelích nebo matracích. Říkala jsem si, že by to byl pro nás ideální dům pro seniory, jak jsme snili za mlada, že budeme spolu, čiperka Jitka by se o nás starala a Karel by nám hrál!

Sobota

Po snídani byl čas na výlet (to je něco pro mne), ale doufala jsem, že mě Jitka nenechá zahynout a nebude to moc dlouhé. Karel a oba Taubelovi jeli na kole, ostatní po svých. Přijeli Bydžovských. Šli jsme kolem nádraží, a pak lesními cestami. Součástí výletu bylo hledání stop po ztraceném mlýnu – nakonec zvítězila Jana P., která našla dřevěnou cedulku s nápisem, kterou tam těsně předtím Karel decentně pohodil. Za chvíli jsme došli do obce Hamr, kde jsme na chvíli zastavili na malém hřišti a dali si svačinku a panáka. Ale pauza to byla na můj vkus velmi krátká a už jsme mazali do hospody na oběd. Byla to docela dálka, ostatní nám utekli, tak jsem šla s Honzou Sl. Cestou jsme potkali na kole chlapa, který nás pozdravil; připadal nám nějaký povědomý, a pak nám došlo, že to byl ministr Brabec. V hospodě blízko nádraží jsme měli oběd a taky se hrálo a objevil se Přemek Kocián. Ke Svobodům to naštěstí už bylo jenom kousek. A pak byl zase hezký večer a další oslavenci – tentokrát Karel s Jitkou. Marek původně plánoval, že odjedou s Erikou a Janou už večer, ale pak zůstali a rozhodli se, že pojedou brzy ráno, tak byla muzika v plné síle. Během večera odjeli Bydžovských a taky zmizel Přemek.

Neděle

Bylo spousta dobrých věcí k jídlu, hlavně koláče a různé řezy a kefíráky (holky jsou úžasné hospodyně), povídalo se, a Ondřej nám ukázal 2 dětské knížky, u kterých byl hlavní autor. Bylo to o významných místech v Česku a byly tam obrázky a dětské veršovánky a dohromady to byly moc půvabné knížky. Dokonce Albatros projevil zájem o další! Líba H. byla jako vždycky na roztrhání – před domem stříhala kluky, a pak uvnitř vařila pro všechny svou báječnou bramboračku. A Ondřej jí do toho vaření pořád mluvil a říkal jí, jak to má vařit a co tam má dát!! Po obědě jsme se rozjížděli domů. Jela jsem se Slavíčky a Honza cestou zastavil v Čapím hnízdě, abychom se podívali, jak to tam vypadá. Je to tedy obrovské, je tam rybník s loďkama, koně, jízdárna, taky budova pro ubytování hostů a restaurace, v létě to musí být prima místo na rekreaci.

Víkend na Majdaléně je vždycky prima, proto nás tam tolik jezdí. Díky, Svoboďáci!

nahoru