Majdalena
Termín: 8. - 10. listopadu 2013
Autor: Věra Vodičková
V letošním příjemném podzimu se sešlo 8. listopadu v pátek navečer v útulné kuchyni na Majdaleně mnoho lidiček. Dojeli Líba a Ondřej Hníkovi, Líba a Honza Täubelovi, Skřivani, Slavíčkovi, Vodičkovi, Erika, Marek, Zdeněk, Vojta, Michal, Andra, Ivan.
Všechny nás přivítali Jitka s Karlem a jejich zrenovovaná půda a střecha. A na střeše úplně nový kohout! Nyní má pán domu své domovní znamení do daleka trčící.
Celý večer se nesl v tradičních oslavách svátků a narozenin. Prostě, pilo se hodně a to bylo dobře, neboť Ondřej mohutně přikládal do kamen a tekutin bylo opravdu zapotřebí.
Sobotní ráno bylo, oproti mizerné předpovědi počasí, slunečné. Krásně zůstalo až do večera a tak útok na území delty Dunaje v jižních Čechách mohl začít. K přiblížení jsme využili vlak a zároveň jsme na cestě domů!!! doprovodili Vojtu. Ano, Vojtíškova sestřenice slavila ten den 90. narozeniny, a tak chtěla toho mladého neposedu také na hostině přivítat. Na cestu jsme ale získali posily v podobě téměř uzdravených Bydžovských, a tak jsme směle vystoupili na nádraží v Lužnici.
Cesta vedla kolem Rožmberku (ústí mohutného Dunaje do nepřehledné vodní plochy) ke Slepičímu vrchu. Zde, s nepochopitelnými poznámkami, proběhlo fotografování slepic i kohoutů. Vrch je vlastně písečnou dunou, tak proč si vlastně trochu nehrábnout?
Po dvouhodinovém vyčerpávajícím pochodu jsme se uchýlili do Ponorky. Ponorka byla dobře vytopená, rybí speciality i řízek se salátem také chutnaly a kapele se prima hrálo. Tak kam bychom chvátali? Odpoledne uteklo pod vodou jako voda.
Vlak nás přiblížil zpět do Majdaleny, kde pokračovalo příjemné tlachání do okamžiku, než u vrátek zastavil svoje elektrokolo Přemek, který dorazil z Tábora. Pak už se opět hrálo a popíjelo. Zase bylo milo, teplo a atmosféra motivovala některé kamarády k vyprávění, jaké to bylo, když jsme byli malí, mladí nebo aspoň zdraví.
V neděli ráno dostal někdo (tedy Ivane, to byla ale blbost) nápad, pustit si záznam televizní taneční soutěže StarDance. A tak se většina z nás loučila u rozsvícené obrazovky. Den byl krásný, domů se jelo určitě skvěle. Od odpoledne začalo pršet, ale to už byla letošní Majdalena za námi.
Jitko, Karle, díky za pozvání a příště nás zase vyzvěte k vysokým cílům ...