Majdalena
Termín: 2. - 4. listopadu 2012
Autor: ASlav.
Konala se opět v termínu dotýkajícího se Dušiček - tedy 2. až 4. 11. a s Jitkou jsme se shodli na tom, že je v pořadí už 37-má.
V pátek k Jitce a Karlovi přijeli Marek Paleček, Zdenka Gillarová, Eva a Standa Skřivánkovi, Alena a Honza Slavíčkovi, Líba a Ondra Hníkovi, Vláďa a Michal Brunclíkovi, Věra a Vláďa Vodičkovi, Andra Kolínská, Ivan Fohl, Michal Zeman, Kristýna Pincová, Vojta Koláček a Honza Pikolon. Kapela krom obvyklých nástrojů tedy byla obohacena o basu a trubku. Slavila se nekulatá výročí Evy Skřivánkové, Líby Hníkové a Aleny Slavíčkové.
V sobotu ráno odjel Marek, aby byl přítomen návratu „himalájců“ Eriky a Líby a Honzy Täubelových, přibyli Eva a Honza Bydžovských. Jitčina a Karlova pozvánka k letošnímu výletu zněla poněkud tajuplně: „……my zde chystáme expedici a to k pramenům Dunaje, který je v rozporu s tvrzením zlovolných germánských zeměpisců, právě v našem kraji. Nikdo nemusí mít obavy z extrémních výstupů, neb na hřebenovku nás doveze supermoderní dráha a tak cesta k ledovcovému jezeru s pramenem bude příjemná. V nedaleké horské chatě je objednán guláš (nic jiného nosiči na zádech nepřinesou) a pochopitelně pivo. Poté již zpět na zmíněnou horskou dráhu. Vše lze levně pořídit v naší pevné měně (CZK) a pohodlně, co se týče časové i délkové náročnosti. Délka trasy sice je zhruba 40km, z toho však 25km pohodlným supermoderním dopravním prostředkem.“
Počasí přálo, cesta (Karel si přeje zvát ji expedicí) byla pohodlná, leč z poloviny blátivá a druhou půlkou po asfaltu; kilometrů dohromady snad ani ne 40 – 25. Horskou dráhu zastoupil vláček Majdalena – Třeboň a zpět. Z Třeboně bylo třeba vystoupat asi 50 m, neboť cílové místo Dunajovická hora „ční“ 505 metrů nad mořem; místo je památné s poutní kapličkou (Sv. Kříže, 18. stol.), praménkem a lavicemi, na kterých nás ale Jitka nechala jen malou chvilku a pár písní, abychom o malý kousek dál u lomového jezírka stihli dalších pár písní „jen vestoje“ a poté včas dorazili do blízkých Dunajovic, kde jsme byli objednáni k obědu. Slíbený guláš byl dobrý, stejně tak i pivo a zpívání. Ačkoli nám bylo jedno, jestli z Třeboně pojedeme ve čtyři nebo v šest, bez chvátání jsme stihli vlak prvý, takže bylo víc času na konzumaci; chalupa byla totiž dovezeným proviantem poněkud nabitá. Ještě za světla se s námi rozloučil Honza Pikolon,v pozdějších hodinách pak Bydžovští a přibyl Tonda Rybář. Oslavili jsme Jitku a Karla.
V neděli ti, co nespěchali domů, udělali menší procházku kolem Majdaleny za stejně příznivého počasí po stejně blátivých cestách; posbíráno něco hub a připravena chválená bramboračka pro 14 krků.
Majdalena se každoročně vyznačuje hodováním, dámy přivážejí slané masné i nemasné a žádná (?) nepřijíždí bez domácích pečených sladkostí. Jejich letošní výčet stojí za uvedení, neboť už názvy jsou slinopovzbudivé: buchty, kefíráky, jablečné štrůdly, ořechové řezy, hraběnčiny řezy, opilý František, tvarohové řezy, kokosové řezy, bábovka.
Souhrnem: Průběh tradiční - hodovali jsme, popíjeli, courali se přírodou, hodně zpívali, a trochu slavili a bylo nám dobře; prostě h…o zle.