Termín: 8. - 10. listopadu 2002
Autor: Tonda
Někdo by řekl: "Běžná Majdalena" Omyl. Omyl. Prokazování si přátelských služeb, připravování si hezkých chvil, všestranná chuť přispět pro dobrou pohodu, jak víme, to není nic běžného. Ovšem na Majdaleně je to samozřejmost a vždycky byla. A tak ten hloupý dušičkově podzimní čas mizel a splín mizel a nedaleko Písku svítila svíčka.
Byli zde: celá familie Svobodova, nevím proč, ale okamžitě mě napadá Michal, dále Tonda s Erikou, Líba s Ondrou a zase hned mě napadá Renata. Ti dva totiž v sobotu zabloudili, vlastně ztratili se v lese, vynechali oběd, co oběd - krůtu s knedlíkem a zelím v hospůdce "U Dračice" ve Františkově a vůbec jim nevadilo, že jsme tam hráli a setkali se s námi až večer před hospodou v Majdaleně, kam jsme my přijeli vlakem ze Suchdola. Do Suchdola jsme došli od "Dračice" pěšky, a tak jsme za celou sobotu ušli lesy a místy, která krutě poznamenala povodeň, cca 21 km.
A kdo ještě přijel v pátek večer? Přeci Vojta vlakem a Honza s Libuškou a s nimi - světe, div se - housle v podobě Jitky. A taky Zdeněk Jan. A taky přijeli skřivani a Slavíci, takže naše ptactvo bylo pohromadě a Peggy zůstala doma. A byla tu i Andra, kterou jsme přivezli my. V pátek večer byl sud od Svobodů a v sobotu večer taky, ale ještě předtím nic moc večeře ve zmíněné již hospodě. a hrálo se docela dobře, taky díky těm houslím a harmonikám. No v neděli ráno kefíráky a procházka lesem na "Rozvodí", a pak Dita s Erikou daly mince na koleje a měli jsme stříbrné placky. Potom - Vojta byl šťastný - Jitka zabloudila - HA, HA, takže jsme udělali kolečko a překonávali 10 m dlouhou zídku nad Zlatou Stokou a do chaloupky dorazili ve 13:00 a dojedli ty naložené utopence, co nám poslala Dany, protože Vítek ochuravěl.
A bylo focení a už jsme se rozjížděli, a to fluidum party začalo slábnout a my jsme cítili, jak je to vždycky stejný a po každý jiný a věděli jsme, že tahle parta je stejná a pokaždé jiná, a že vše je pomíjivé a nic nemůže patřit nikomu a už vůbec ne navždy. No a to píšu, protože i dneska je pitomě podzimní dušičkový den a svíčky svítí nejen v Písku.