Lehom
Termín: 23. - 25. července 2010
Autor: Zdena B.
Účastníci: Zdenka B., Zdeněk B., Jitka a Karel, Eva a Jan Bydžovských, Eva Chleb., Vojta, Michal, Andra, Pavel Ryba, Mirek Tyl, Marie a Přemek Kostliví, Arnošt (jejich pes) a oba Neužilovi.
Za poslední rok Jarda chalupu velmi vylepšil, asi taky kvůli svatbě nejmladší dcery Hanky, která koncem června v Lehomi slavila svatbu s cca 70 přáteli a příbuznými! Na půdě je ve spodní části udělán obývací prostor s křesílky a knižkami a také dva samostatné dřevem obložené pokoje s postelemi a nábytkem a kompletní prima koupelna se záchodem. A o patro výš je prostor s postelemi a rezervními matracemi, takže letos bylo spaní mnohem příjemnější než dřív. A další prostor je připraven ve stodole – nově položená prkna na spaní i prostor pro ruksaky.
Já jsem jako správný zvědavec přijela první hned odpoledne, aby mi něco neuteklo. A pak jsme tam s Janou seděly a povídaly (a čas běžel, a nikde nikdo). Když bylo 6 večer a nikdo nejel, začalo mi to dělat starost, protože Jarda koupil 50litrový sud, tak to vypadalo na pěknou fušku. V 7 přijeli Bydžovských, a po nich se postupně objevovali ostatní.
Večer proběhl u kulečníku, pěkné písničky, pivko a víno a občerstvení, co si přát víc? Snad jen slušné počasí na zítra.
Jenže v sobotu ráno bylo zataženo a pršelo, přesně podle předpovědi. Tak se opět hrálo a zpívalo, až se Jarda probudil a vyhlásil cíl – zavede nás do Pohádky! Když (na chvíli) přestalo pršet, vyrazili jsme auty do Čachrova (pár mladých divochů jelo na kole – Karel s Jitkou, Bydžovských, Michal a Vojta), kde auta zůstala a dál jsme šli pěšky. Začalo zase pršet – nejdřív jsme šli po silnici, pak po kamenité cestě, po poli, a nakonec kousek džunglí vysoké trávy, bodláků a starých prken. Pohádka byl kdysi statek, který někdy 80. letech koupil jistý Roubal, který dosud sedí v base za několik vražd - podle místních dělal v době, kdy žil na statku, převaděče a pár lidí zabil a uklidil do žumpy (další verze je, že jejich ostatky dal sežrat prasatům!). Teď byl statek skoro rozpadlý a v dešti vypadalo místo velmi pochmurně. Musím říci, že pohádku jsem si představovala jinak! Když jsme se promoklí na kůži vraceli zpátky, na kamenité cestě proti nám se jako fata morgana objevil Honza Bydžovský s Evou na kole a za nimi Vojta! A Eva se vůbec netvářila naštvaně, ale jako na společenské události (je to zřejmě ideální manželka). V Čachrově v hospodě už na nás čekali spokojení a odkapaní Svobodovi a Michal, kteří se na Pohádku nešli podívat; bohužel se mi nepodařilo je přesvědčit, že výlet stál za to (a vyhnat je do deště, aby se zase trošku namočili. Jsou to lišáci). Když jsme dobře poobědvali (dokonce měli borůvkové knedlíky a borůvkový koláč), jeli jsme zpátky do Lehomi a začalo velké sušení.
Protože všichni neměli náhradní oblečení, zatopil Mirek v kamnech a sušil se v kraťasech (které měl od 10 let a byly mu dobře!, jak to ti lidi dělají?). Na nějaké směšné výtky, že se mu někde pářou, na nás nasadil těžký kalibr – šel se převléci do černobílých pruhovaných kraťasů z Francie! Karel začal hrát a bylo zase fajn. A večer se objevili Kosťa s Maruškou a obrovským psem Arnoštem (kříženec rotveilera a ovčáka). Nakonec byl docela roztomilý, ducal do lidí hlavou a chtěl pohladit, takže žádný pes-lidožrout. A Maruška přinesla tác bezvadných chlebíčků, na které jsme se tradičně vrhli, jako kdybychom týden nejedli (no, nakonec jsme se zaťatýma zubama jeden na tácu nechali pro Kosťu). Tenhle večer přišli na oslavu Jardy i sousedi a taky sousedka Květa. Jarda měl nakoupené buřty, tak jsme se na nějakou dobu přesunuli k rybníku a udělali ohýnek. Ale zbytek večera byl opět u kulečníku.
V neděli ráno bylo modré nebe bez mráčku, to byla krása. Po snídani jeli cyklisti na výlet – trasa Lukavice, Neznašovy, Běšiny, Strážov, Lehom. Pěší sekce ve složení Jana, Eva Chleb. a já se chystala na procházku, ale pak volal Jarda, že cyklisti jsou v hospodě v Neznašovech a je to tam příjemné, tak ať s Mirkem za nimi přijedeme. Tak Mirek vzal Pavlovo nové auto a jeli jsme. Seděli jsme venku pod slunečníky a bylo to bezvadné – bezvadná společnost i jídlo!
Po obědě ještě byla v Lehomi před barákem siesta u kafe, a pak už jsme se začali rozjíždět domů.
