Podkozí
Termín: 1. - 3. června 2018
Autor: PalMa
Přítomni: celkem se na výše zmíněném místě sešlo 28 dospělých a 16 dětí, ať už trasových, nebo netrasových. Ono je stejně otázkou, jak takovou akci zařadit. A teď už co se dělo, ovlivněno aktualitou, která se zove GDPR:
Jako první přijeli 150 a 152 už ve čtvrtek, protože to jednak pořádají a druhak to byl dobrý důvod udat další dvě oslavenkyně na zpestření noci 120. Jednou to přijít muselo, byla to ideální příležitost.
Bez dětí jde všechno výrazně rychleji a tak v pátek v 11 hodin je vše připraveno, včetně venkovního posezení, Svijanský máz nachlazený tak, jak má být a vedro skoro k nesnesení. Skoro se tomu nedá věřit o hodinku později, kdy vše, co bylo připraveno, mizí v útrobách chaty a kroupy mlátí do střech. Za další půlhodinku bychom mohli pořádat závody na lyžích, případně na kajaku, ale na zahradní slavnost to moc nevypadá.
Odpoledne tedy věnujeme, již s dětmi, opětovné přípravě na další účastníky a věříme, že alespoň někdo mou geniální pozvánku rozluštil. (Už jsme měli avízo, že někdo naopak nerozluštil, respektive datum rozklíčoval jako 13.června, což vycházelo na středu.... to se přece víkendové akce nepořádají...!)
V průběhu odpoledne a večera tedy dorážejí nejprve místní kamarádi pěšky z Unhoště (ještě loni to měli z Nové Vsi pod Pleší mnohem dál...) v počtu 2+3, dále autem z nedaleka 103 a 104, pěšky postupně 1 a 12, po nich 106 a 154 z Melounova a 151 se 167 a potomstvem, takže oslavy 5432 se postupně rozjíždějí.
Kvůli počasí sedíme venku poměrně krátce, ale ve vinárně je místa akorát, pivo blízko a tančit se tam také dá.
V sobotu už je krásně, jak má první červnový víkend být a hned od rána se slaví holčičí výročí a postupně přijíždějí další - ze severu překvapivě v jednom autě 164 se sestrou 51 a zbytkem mých sourozenců a jeho dvěma děvčaty. A hned po nich také 173 a 148 s andílkem a miminkem. 164 nám předává 10 na šestou, což takto napsané zní divně, ale ve skutečnosti je to sladká odměna.
Pak ještě dorazí svědek s rodinou a můžeme vyrazit na megavýlet okolo Podkozí s cílem v osadě 10 na šestou, kde se nás ujímá se svou tradiční pohostinností místní tandem 106 a 154, takže pohodička pod třešní prokládaná písněmi, až se odpoledne překlopí do večera. To už je přítomna i na kole dojedší 98.
Začíná přesun na základnu, protože naložené maso čeká na ugrilování a samo to nedokáže. Ukáže se, že zde čeká více věcí, například zájezdové balení toaletního papíru (hodí se velmi, spotřebováno bude až na jaře 2019) od účastnice, kterou nikdo neviděl. Na cestě už je Fanynčina kmotřička a také její otec 7. Tím se i kapela stává kompletní a může začít večer - nejprve venku a později zase ve vinárně. To už dorazili i poslední návštěvníci, jednak místní a přesto vzdálený bratranec s rodinou a také nás poctili návštěvou 136 s chotí 153.
Večer se přehoupnul do své popůlnoční poloviny, to už hrajeme některým do spacáku, naráží se další sud a zábava přetrvává skoro až do toho zpívání slepic.
Neděle je už taková tradičně statičtější, ale je potřeba dojíst a dopít zásoby, než se všichni rozprchnou. No, bylo to krásné, díky, že jste přijeli ! Pokud jsem na někoho, jako například na Anděla, v textu zapomněl, tak se omlouvám. A pokud jste to všechno rozluštili, tak jste dobří !