Kačák 2010

... aneb podkozovský víceboj

Májové dny v Podkozí bývaly velmi navštěvovanou akcí, jenže je Život odmlčel (Tondo, díky za Slavné májové dny a všechno ostatní).

Konec máje je ale také čas, kdy má Marek narozeniny a Jana svátek a ti nás pozvali v obvyklém termínu na Podkozovský víceboj. Množství*) z nás se slova víceboj nezaleklo a statečně si to rozdalo s pivem, vínem, destiláty, spoustou předobrého občerstvení a také několika kilometry mladě zelené přírody mnohdy vymodelované strmě nahoru a dolů.

*) Ne všichni stihli všechno, nicméně Podkozím a Melounovem letos prošlo (neopoměla-li jsem někoho) 41 hlav a hlaviček: tj. místní Marek, Jana, Erika, Líba Hníková, Ondra s přítelkyní Růženkou, Andrea se synkem Davidem a dále pak ptáci Skřivani (Eva a Standa), Kosáci (Lída a Pepa), Slavíci (Alena a Honza) a Sova (trasové číslo 103);Mirek a Eva Palečkovi, Pavlína Mazurová s dcerou Petřou, Zdeněk Bílek, Ivan, Michal, Andra, Daniela, Vítek, Vojta, obě Zdeny (Bauerová, Gillarová), Radka, Leoš a Kryštůfek Horníčkovi, Rachel Brunclíková, Přemek Kostlivý se ženou Marií a její replikou (tedy nejmladší dcerou), Eva Pelichová s přítelem Karlem a „malou“ Aničkou, která přivedla svého přítele Lukáše, Vašek a Jana Čihákovi.

Po celý víkend bylo počasí laskavější nežli letošní květnový teplotní a srážkový průměr, a tak už od časného pátečního odpoledne jsme se mohli výše vyjmenovanému víceboji věnovat venku, u ohně a až v pozdním večeru a velmi časném ránu uvnitř, při čemž se tlachalo a povídalo a zpívalo (to zejména) tak, jak Zdeněk Bílek naprosto přesně vystihuje: „H…. zle“. Ten také odkládal "zahrání oslavenci k narozeninám" na později, až na něj došlo v hluboké noci, takže se ho už nějkolik lidí nemohlo zúčastnit v bdělém stavu.

Sobotní, asi desetikilometrový výlet, nás nejprve vedl kolem poněkud obskurní stavby hlídané dvěma „sekuriťáky“ zjevně důchodového věku a vysokou kamennou zdí – majetek milionáře Kellnera, kolem Svárovské lípy k hospodě Ve mlejně, kde byla pauza dlouhá tak akorát k mírnému občerstvení, něco zpěvů a růžového šampusu (od Evy Pel.) Tradiční vrchol sobotní vycházky, tedy kefíráky a kafe u Líby se letos tradici značně vymykal: přibyl další koláč (od Ráchel) i pravé valašské frgály (dárek k Markově "35" od Pavlíny) a spousta masa. Se vším jsme se dobře vyrovnali. Líba tradičně ostříhala Vojtu, hrálo a zpívalo se velmi (Mirek Paleček při výstupu „Žádný neví jako já“ se téměř vůbec nemusel dívat do nápovědního papíru).

Po přesunu zpět do Podkozí večer nádherně pokračoval dosti dlouho opět u ohně (kde si Jana ke svátku vyprosila nějakou tu insitní píseň), později uvnitř. Vojta přespával pod kostkovanou dekou (trasový dárek) na houpací lavičce daleko od ohně.

Neděle byla hlavně dnem průběžného a neupospíchaného odsunu, ale také příjezdu! (Čihákovi).

Jano a Marku, díky.

nahoru