Termín: 7. – 13. července 2014
Autor: Palco
Podle číslování posledních zpráv z dovolených je to 15. společná dovolená.
Zdeněk Bílek uvádí asi 17. dovolenou.
Zdeněk Bílek, Eva a Mirek Palečkovi, Eva Hollmannová, Erika Kadlecová, Honza Taubel, Pavel Ryba, Marta a Borek Jedličkovi, Alena a Honza Slavíčkovi, Andrea Kolínská, Ivan Fohl, Věra a Vláďa Vodičkovi, Vojta Koláček, Petr Klain, Zdena Gillarová, Eva a Ruda Přibilovi, Iva Buchtová a Pavel Ryšavý, Helena Kroupová, Dana Fránová.
Řidič je Honza Totter s autobusem Mercedes.
Scházíme se před půlnocí na Florenci za Muzeem hlavního města Prahy. Odjíždíme v 0.15 směr Benešov, Votice, Miličín a pak po dálnici do Veselí nad Lužnicí a Českých Budějovic. Zde jsme asi kolem druhé hodiny ranní. Pak přes Velešín a Kaplici do Dolního Dvořiště (asi ve 2.45) míříme na Linz a Salzburg. Cestou docela hodně prší a fouká silný vítr.Před pátou hodinou jsme za Salzburgem na německé hranici a přes Bad Reichenhall míříme na Lofer. Dále přes Zell am See na Mittersill na Felbertauerntunnel. V 7.15 až 7.50 před tunelem máme snídani. Po projetí tunelu za mýtnou branou nás čeká objížďka po docela klikaté (zdá se provizorní) silničce řízené semafory. Teprve v údolí vidíme příčinu objížďky. V délce několika desítek až stovek metrů je zcela vodou smetená původní silnice i s protisněhovými galeriemi a zábranami.
V 9.30 projíždíme Toblachem a míříme vzhůru do hor k jezeru Lago di Landro pod Monte Piana. Zastávka na focení 9.45 až 9.55. Za chvíli jsme u Lago di Misurina (1.756 m) a po krátké zastávce jedeme přes Passo Tre Croci (1.809 m) pod Monte Cristalo (3.216 m) na Cortinu de Ampezzo. Odtud opět vzhůru na Passo Falzarego (2.105 m). Zde jsme v 11.30. Lanovkou se vyvážíme na vrchol Lagazuoi (2.752 m). Cena za lanovku 7,80 euro. Odtud dolů po 401 na Forcella Travenanzes a po 402 na Passo Falzarego ke spodní stanici lanovky. Někdo též nahlédl do štol, které byly vykutány v období 1. světové války. Je jich tu skutečně požehnaně.
V 14.00 se scházíme u autobusu a pokračujeme asi dva kilometry na Passo Valparola. Zde je muzeum s artefakty období 1. světové války, a měl by zde být i nástup do další štoly. Ten nebyl nalezen, a tak se všichni scházíme v nevlídném počasí na Rif. Valparola a zahříváme se polévkami, čajem nebo si objednáme cappucino.
V 15.45 odjíždíme na Passo Falzarego, pak dolů do Corde a Arabba, pak přes Passo Pordoi (2.242 m) do Moeny. V 17.45 se ubytujeme v hotelu ANCORA. Večeře je 19.45 a potom se bavíme a hrajeme a zpíváme ve společenské místnosti do půlnoci. Večer prší a je nevlídno, ale ve společenské místnosti je pohoda.
V 7.30 je snídaně. Počasí nevlídné, je zamračeno. V 9.00 odjíždíme do Cavalleze. Zaparkujeme nahoře u stadionu a začíná pršet. Na vyhlídce nám Honza Totter vypráví o nehodě z roku 1994, kdy americké letadlo podlétávalo lana lanovky a křídlem přetrhlo nosná lana. Hrozný masakr. Tehdy lanovka vedla vysoko nad údolím. Po obnově již lanovka kopíruje terén. Od stadionu na kopci vede dolů do údolí k řece Avissio. Odtud vedou další tři úseky na Paion del Cermis (2.230 m).
Za deště se jdeme projít do Cavalleze, stavíme se na kafíčku. Před polednem přestává pršet. V 12.00 odjíždíme na cestu kolem Latemaru. Jsou však nízké mraky a tak není celkem nic vidět. Stavíme se u Lago di Carezza, obejdeme ho opět za deště, ale žádná vyhlídka. Přes Karerpass (Passo di Costalunga) – 1.752m, pokračujeme do Vigo di Fassa a do Moeny. Zpět jsme asi v 15.30. Využijeme toho a jdeme na nákupy a ochutnávku grapy a k nákupu grapy a jiných věcí. Nakonec vše docela dobře dopadlo. Večer opět hrajeme, zpíváme a relaxujeme.
Snídaně je v 7.30. Odjíždíme však již 8.15 směrem na Passo San Pellegrino (1.918 m). Skupina s Honzou Tottrem jede v 9.00 lanovkou na Col Margherita (2.549 m), pak kolem Lago di Cavia zpět ke stanici lanovky a potom po cestě 607 na Rif. Fuchiade (1.972 m). Ostatní použijí sedačkovou lanovku na opačné straně Passo San Pellegrino a to na Costabella. Cena asi 4 eura. Lanovka končí ve výšce 2.318m. Nejvyšším vrcholem v této části je Cima Costabella (2.761m). Ferratová skupina stoupá po cestě 604 na Rif. Passo delle Selle (2.531 m). Počasí je tak trochu zimní. Zamračeno a teplota kolem 5-10°C. Nad výšku 2.350m zůstává ležet sníh, a tak po občerstvení na Rif. Passo delle Selle scházejí zpět po 604.
Ostatní rovnou sejdou k nejbližší Rif. Baita Paradiso (2.130 m). Zde se skrýváme před nepřízní počasí a povídáme si u čaje a kávy. Jsme zde od 9.40 do 11.00. Po sporadicky značené cestě po vrstevnici nakonec po nádherně kvetoucích lukách občas lesem klesáme do malebné historické vesničky u Rif. Fuchiadu. Je tu však mnoho lidí, navíc prší a tak po cestě 607 se vracíme na Passo San Pellegrino. Ještě před tím zastavíme na Rif. Miralaga a trochu se občerstvíme. Nakonec ještě zajdeme do Malga San Pellegrino, kde čekáme na autobus. V 16.00 odjíždíme do Moeny. V podvečer ještě projdeme městem, pořídíme nákupy a těšíme se na večeři. Poté kromě zpěvu se plánuje túra na další den.
Odjezd v 8.15 do Canazei (1.468m). Odtud lanovkou s menšími kabinkami pro 4-6 lidí na Pecol (1.932 m), odtud v 9.30 velkou kabinou na Coi del Rossi (2.384 m). Cena za lanovku 9,20 euro. Odtud jsou krásné výhledy na Passo Pordoi i na Sass Pordoi (2.952 m), kam také jezdí lanovka. Piz Boe (3.152 m) je však trochu v mraku, stejně tak i Marmolada a vrchol Punta Penia (3.342 m) a Punta Rocca (3.309 m). Jdeme vyhlídkovou cestou 601 přes Rif. Belvedere a Rif. Fredarola na Rif. Viel de Pan (2.432 m). Vlevo nad námi jsou vrcholy Col del Cuc (2.558 m) a Sasso d. Cappello (2.557 m). Na Rif. Viel de Pan se občerstvíme čajem nebo Radelem. Eva dává panáčka slivovice. Jsme zde od 10.45 do 11.10 a pokračujeme pod vrcholy Belvedere (2.650 m) na sedlo Porta Vescovo (2.565 m). Zde si v 12.15 dáváme svačinu. Kousek nad námi začíná ferrata delle Trincee, kterou jsme se Zdeňkem, Vojtou a Ivošem asi před deseti lety prošli. Trochu se zatahuje, fouká chladný vítr. Přejdeme pár sněhových políček a klesáme v rozbahněném terénu na nižší hladinu. Procházíme kolem ovcí, slyšíme i vidíme spoustu svišťů. Honza Slavíček s Petrem Kainem klesají k Lago di Fedaia po 601. Ostatní po vrstevnici s občasným stoupáním i klesáním pokračují na Rif. Padon (2.409 m). Od 13.45 do 14.30 zde obědváme polévku, posilňujeme se čajem a pivem. Během oběda trochu prší. Pak pokračujeme na Passo Pondon (2.369 m) a po sjezdovce dolů k Lago di Fedaia. U Rif. Fedaia (2.053 m) jsme v 15.15 a pak ještě cesta kolem jezera na hlavní hráz. Odtud teče T. Avisio – řeka, která protéká Moenou a dále do řeky Adige, která protéká Trentem. Kolem Rif. Fedaia teče druhá říčka, která se u Malga Ciapela vlévá do T. Pettorina. To je povodí Piavy.
V 16.00 jsme na hlavní hrázi, odtud odjíždíme do Malga Ciapela (1.442 m) a zde nabíráme ferratovou skupinu – Zdeněk Bílek, Pavel Ryba, Vojta koláček. Zde u lanovky na Marmoladu čekáme od 16.20 asi do 17.10 na příchod skupiny. Vrcholová skupina šla z Penia (kousek nad Canazei) z výšky 1.555m na Baia Cotrin po cestě 602 na Rif. Cotrin (2.016m ). Je to cesta jižně pod Marmoladou.
Po cestě 606 na Passo Ombretta (2.704 m), odtud po 610 přes Rif. Falier (2.080 m) a přes kaskády říčky Pettorina do Malga Ciapela. Byl to slušný výškový i délkový výkon.
Na Marmoladu vedou tři úseky lanovky do výšky 3.342m. Autobusem se vracíme zpět přes Lago di Fedaia do Canazei a do Moeny, kde jsme v 18.00.
Večer jsou opět všichni svěží ve společenské místnosti.
V 8.15 odjezd do Poza (Pozza di Fassa). Rozličné názvy jsou podle zde žijící skupiny obyvatel, kterým se říká Ládinové. Odtud jedeme mikrobusy na Rif. Gardeccia (1.949 m) ve skupině Rosengarten a Vajolet. Cena za zpáteční jízdenku je 10 euro. Na Rif. Gardeccia jsme v 9.15. Počasí se zlepšuje, prosvítá sluníčko. Kromě vrcholové ferretové skupiny jdou všichni na Rif. Vajolet (2.243 m), kde jsme v 10.05. Pokračujeme na Rif. Principe (2.600 m), kam docházíme v 11.30. Do 12.30 se občerstvujeme polévkou, čajem a pivem. Rychlejší skupina mají asi půlhodinový náskok – Erika a Honza Taubel, Vodičkovi, Andra a Ivan Fohl a Borek Jedlička. Svítí sluníčko, ale fouká vítr. Nad Rif. Principe je vrchol Kesselkogel resp. Catinatio d´Antermoina (3.002 m), na který vede také ferrata Antermoina. Tuto jsme se Zdeňkem a Tomášem Bílkem, Vojtou, Ivošem zdolávali v roce 2002. Kotel po levé straně a sedlo Antermoina vpravo jsou velmi vysněžené.
Od 13.10 do 14.00 obědváme na Rif. Vajolet. Dáváme si specialitu – strauben, což jsou taková hnízda z těsta nebo těstoviny s brusinkovým přelivem. Vracíme se na Rif. Gardeccia asi v 14.40. Na terase Rif. Enrosadira čekáme na vrcholovou skupinu. Po navázání spojení odjíždíme v 16.00 mikrobusem zpět do Poza a čekáme v místním baru. Vrcholová skupina sdělila, že jsou na Rif. Principe, tudíž asi hodinové zpoždění. Z Rif. Gardeccia odjíždějí asi v 17.30.
Vrcholová skupina (Zdeněk, Pavel, Vojta, Honza T., Dana, Iva Buchtová a Pavel Ryšavý) se pohybuje po 583 – Scaletteweg na Passo Scalette (2.348 m), pak na Passo di Lausa (2.700m) a na Rif. Antermonia (2.497m) u Lago di Antermonia. Odtud po 583 přes Passo Antermonia (2.770 m), kde musí překonávat sněhová pole i vysoké návěje sněhu. Na Rif. Principe je zastihuje náš telefonát s dotazem o průběhu cesty. V 17.20 jsou na Rif. Gardeccia.
Z Poza odjíždíme v 17.55, v Moeně jsme asi v 18.30. Večer je opět se zpěvy a hudbou.
V 8.15 odjíždíme do Predazzo. Odtud jedeme lanovkou – vajíčka pro 6-8 lidí na Rif. Gardone (1.650m), odtud pak sedačkami na Passo Feudo (2.200m). Cena za lanovku 9 euro. Je 9.05, je slunečno, dobrá viditelnost. Po cestě 516 nejdříve stoupáme. Nejdeme vrcholovou cestu, ale po značení 22 jdeme po vrstevnici pod vrcholy Latemaru – Cima Valbona (2.691m) a Cima Valsorda (2.752m) směrem na Oberegen (1.600m). Zde od 12.50 v místní hospůdce poobědváme. V 14.45 pro nás přijíždí Honza a jedeme přes Egen, dále na Nova Levante k jezeru Lago di Carezza. Protože je hezky, vyfotíme pár fotek toho, co jsme neviděli v úterý. Přes Passo di Costalunga ( Karrerpass) do Vigo di Fassa a do Moeny. Zde jsme před 16.00 a tak mohou všichni vyrazit na nákupy dárků. Večer již tradičně při vínku, zpěvu a hudbě.
Odjezd je až v 9.00 – přesně v 8.56. Jedeme přes Canazei, dále na Passo di Sella (2.244 m). Je to nejvyšší silniční průsmyk. Vrcholy jsou v mraku. Není vidět ani Sassolungo - Langkofel (3.081 m). Jdeme na krátký výlet pod Col Rodella (2.484m) a skončíme na Rif. Fridrich August. Dáme si kávu a pivo a vracíme se zpět na Passo di Sella. Cestou stačíme slušně zmoknout. Se Zdeňkem vzpomínáme na rok 1999, kdy jsme s Vojtou lezli ferratu Posnecker na Tori del Sella, Piz Garalba na náhorní plošině pod Piz Boe. Tenkrát jsme byli ubytováni na Rif. Valentini – nedaleko od Passo di Sella.
Za deště sjíždíme dolů přes Passo Gardena (2.137 m) – zde jsme od 12.45 do 13.00. Již svítí sluníčko a tak se daří vyfotit krásná panoramata. Sjedeme do Corvara, prohlédneme si starý kostel a u lanovky na Piz Boe dáváme společné foto. Pak již sjíždíme s hor do údolí přes St. Martin do Brunecku. Toblachem projíždíme v 14.15. Za slunečného počasí cesta příjemně ubíhá a v 14.55 jsme v Lienze. Začínáme opět stoupat do kopců k Matrei (15.15). Na Felbertauerntunnelu jsme v 15.30. Mittersill projíždíme v 14.50, Zel lam See v 15.20. V 16.45 do 17.15 zastavujeme v Loferu na svačinu. Okolo Salzburgu projíždíme v 18.00. Na chvíli stavíme na pumpě na Mondsee kvůli nabíjení krabičky na dálniční mýto (18.20 – 18.25). Okolo Linze jedeme v 19.25, na pumpě ve Dvořišti tankujeme od 20.15 do 20.30, v Českých Budějovicích jsme v 21.00 a do Prahy přijíždíme v 22.30.
V Praze je daleko tepleji než v Itálii.
Ale dovolená byla prima.