St. Francois (Francie - Alpy)
Termín: leden 2002
Autor: Tonda
V Alpách tam je svatý Franta, je to lyžařů Mekka.
Přijeli jsme časně ráno, hned nás šoupli do sklepa.
V sobotu je ale krásně, projíždíme areál,
kam musíme je všem jasné, je tu Jitka generál.
V neděli je zase mlha, projíždíme vánicí,
z nebe padá čistá voda, kroupy do tváří bijící.
Když jsem přišel do lyžárny, měl jsem úsměv na líci,
u skříňky stála Erika, na nic dovnitř civící.
Nebyly tam Jany lyže, někomu asi koply.
Tak je štípnul – asi ví že máme plnou šrajtofli.
Ve Valmorel je vajíčko, překlopená bublina,
máme rozkaz do kabinky, Jitka nebude jiná.
Všichni dělají si psinu, z mé ustarané osoby,
až mi to však jednou dojde, dám jim asi do huby.
Každé ráno po snídani, zas jsme měli šampaňské,
vyrážíme na Rosetu, čůrání je tam hezké.
A tak naše dovolená probíhá jak po másle,
večeříme po hospůdkách, s námi je i legrace.
Dita spadla na sjezdovce, přiznává to nerada,
říká nám, že když chce smrkat, tak si lehne na záda.
Michal vylákal Eriku na malinký skokánek,
jenže tam byl ještě jeden a tak spadla na zadek.
Největší nula je Karel, je chudej a bez nohy,
nemá funkci to - je malér, tak poslouchá jako my.
Na sjezdovce Jitka řekla, na to nemáš odvahu,
nezmínit mě třikrát v písni a teď padej ze svahu.
Je tu taky Martin a Toník, no ty dva se hledali,
po zdravém dlouhém nočním spánku, je dobré zůstat v posteli.
Do tureckýho záchoda upadla nám Erika,
slyším bác a potom kruci, čůrám si do kožicha.